A na světě je další pozoruhodný debut na poli evropského jazzu! A opět díky norskému labelu AMP Music & Records. Tentokrát zde svoje první autorské album 15. listopadu vydal AMUND KLEPPAN se svým mezinárodním sextetem. Nese titul „Venture“…
Amund Kleppan je slibný norský bubeník a skladatel (roč.96), který nyní žije v Berlíně, kde studuje na tamním Jazzovém institutu. Než sestavil vlastní kapelu, získával zkušenosti spoluprací s Arildem Andersenem, Mariusem Nesetem, Jacobem Youngem, Trygvem Seimem či Marcinem Wasilewskim. Posléze začal působit v mladé formaci Aloft Quartet, kde poznal dánského pianistu (z Faerských ostrovů) Rasmuse Sørensena, a založil Kleppan Project, ve kterém s ním hrají další aktéři debutové nahrávky, mimochodem také studenti Jazzového institutu v Berlíně: německý saxofonista a klarinetista Julius Gawlik, izraelský kytarista Tal Arditi a norský kontrabasista Julian Haugland. Šestým protagonistou na albu je ukrajinský trumpetista Dima Bondarev. Nahrávalo se letos v červnu v polském Monochrom Studiu uprostřed volné krajiny.
Sám Kleppan označuje svoji hudbu jako směs moderního amerického jazzu a melancholického avantgardního jazzu z Berlína, to vše obklopené otevřeným a teplým severským zvukem. Což vskutku věrně vystihuje gró všech devíti skladeb alba. S tím, že té avantgardnosti není zase až tolik, ovšem s výjimkou posledního tracku s „Evidence“, vypjatým, power-jazzovým duetem bubeníka se saxofonistou. V základech jde většinou o hard-bop, uchopený s různou intenzitou výrazu i příměsí. Ovšem zahraný s chutí, zaujetím, s vírou ve vlastní schopnosti a tvůrčí mládí. Výrazným rysem interpretace je práce s dynamikou, proměnlivou sevřeností i rozvolněním, šťavnatým frázováním, rozvíjením motivu a zralými improvizovanými chorusy.
V úvodní skladbě „Panther“ o sebe křesají rozvolněná kytara, lyrické piano a dravý tenorsax, vše korunuje vzedmutá vlna společných sazeb. V „Reach“ se hard-bop posléze promění ve swingující proud, z něhož vyplouvají sóla saxu, trubky, piana a bicích. V „Aftermath“ kraluje dravý kontrabas, výbuchy bicích, rozvolněná, až free-jazzová trubka, klavírní údery. Lyrické antré „Opening“ s dominantním klarinetem přechází v proměnlivé bopování v „Rise“ s opravdu výtečně ponorným a intenzivním pianem. Nádhernou baladu „Esq“ střídá členitá, hispánským ohněm rozpálená hardbopovka se strhujícími sóly, včetně coreovsky pojatého piana. Album posledními dvěma tracky vpravdě graduje. Před již výše zmíněným duetem „Evidence“ vás zaručeně strhne „Transire“, v níž se s hard-bopem pojí nu-jazz a fusion, hlavně díky vyostřenější kytaře.
