Izraelský pianista a skladatel Shai Maestro se stal miláčkem zdejšího publika díky opakovaným sólovým i triovým koncertům a také díky členství ve vrcholných sestavách basisty Avishaie Cohena. Další kapitolu svojí tvorby představí Maestro – skutečné nomen omen – 27. listopadu v pražském žižkovském Atriu.
Aktuální, v pořadí páté profilové album Shaie Maestra, vydané u kultovního labelu ECM, nese zvláštní název: The Dream Thief, Lupič snu. Dojem z nahrávky, kombinující kompozice pro trio i sólové piano, je ovšem zcela opačný. Shai dokáže svými okouzlujícími melodiemi a podmanivými náladami sny rozdávat.
Muzikantské putování započal Shai Maestro (*5. února 1987) v pěti letech logicky studiem klasické hry. „Vážnou“ erudici nikdy nezavrhl, jeho vnitřní svět však zásadně změnilo, když si ve svých osmi letech poprvé poslechl Gershwinovy skladby v podání Oscara Petersona. Od té doby paralelně studoval jak tradici evropskou, tak jazzovou, a později si přidal do pomyslných učebních osnov také hudbu indickou. Zřejmě odtud se bere Maestrova neuvěřitelně široká výrazová škála.
Nedlouho poté, co se Shai díky získání stipendia na bostonské Berklee School Of Music přestěhoval do USA, zatelefonoval pianistovi slavný krajan s čichem na mladé talenty. V roce 2006 dostal teprve devatenáctiletý hráč nabídku stát se členem tria Avishaie Cohena. Třetím do party byl tehdy hvězdný bubeník Mark Guiliana.
Maestro získal intenzivní spoluprací s Cohenem zkušenosti k nezaplacení a dveře jazzového světa se mu otevřely dokořán. Nezůstal však svému „guru“ nic dlužen. Pianistův přínos vrcholným Cohenovým albům, triovému Gently Disturbed (2008) a ve větších sestavách natočeným titulům Sensitive Hours (2008), Aurora (2009) a Seven Seas (2011), je nesporný a nepřeslechnutelný.
Invenční pianista nutně musel dospět do bodu, kdy opustí učitele a osamostatní se. V roce 2010 Shai založil vlastní trio a hned eponymní debut z roku 2012 dokázal, že izraelský jazz získal další mimořádně výraznou osobnost. Nahrávky The Road To Ithaka (2013), Untold Stories (2015) a The Stone Skipper (2016) si získaly plejádu fanoušků i přízeň kritiky, například tradičně nadšené recenze v prestižním magazínu DownBeat.
Paralelně s novým nahrávkami rostl také věhlas koncertů tria. Další výzvu se podařilo Maestrovi naplnit, když byl letos v srpnu přizván k pódiové spolupráci s Tokijským filharmonickým orchestrem.
Stejně jako na poslední desce The Dream Thief (2018), jejíž skladby budou zřejmě tvořit osu dramaturgie pražského koncertu, doprovodí pianistu i „naživo“ jeho dlouholetý spoluhráč, původem peruánský, v ruských (Konzervatoř N. A. Rimského-Karsakova v Petrohradu) i amerických (New England Conservatory of Music) vzdělávacích ústavech proškolený, newyorskou jazzovou scénou otrkaný basista Jorge Roeder. Na albu The Dream Thief se v nejlepším světle představil také služebně mladší, ale stejně dobře sehraný člen Maestrova tria, izraelský bubeník Ofri Nehemya (též Avishai Cohen, Omer Avital).
