©LORENZODUASO

Makaya McCraven – Apolo, Voll Damm Barcelona Jazz Festival, 7.11. 2019

Za slušných ovací nažhaveného publika na pódium nastoupil kvintet Makayi McCravena, aby do nás napumpoval téměř dvě hodiny skvělé muziky. Instrumentální složení kvintetu bylo piano/Rhodes, basová kytara, trubka a tenor saxofon.

Úvod byl velmi komorní, když Makaya postupně budoval napětí a pianista pouze vybrnkával na struny piana. Tento duet posléze vystřídala vygradovaná extáze, když se přidal zbytek kapely. Pianista si vystřihl parádní sólo na Rhodes a celá skladba byla řádně divoká a nakopnutá, zvláště pak při sólech. Jednalo se o zbrusu nový kus In these times. Kontrastní zklidnění po zběsilých sólových výkonech fungovalo perfektně a takto většina skladeb trvala klidně i 15 minut a více.

Následovala Antlantic black, která byla také pořádně rozjetá a v závěru ji muzikanti rozbili do free jazzového běsnění.

V This place, that place Makaya dokazoval, proč je jedním z nejvelebenějších bubeníků své generace. Zdál se být k neutahání a jeho kreativita při vymýšlení rytmů nezná mezí. Neustále skladby oživoval neotřelými nápady a hnal kapelu kupředu. Při sólech trubky a saxofonu docházelo k nádhernému prolínání a změny nálad a rytmu tuto kompozici činí nesmírně zajímavou. Hrálo se dál a byla to pořádná zábava, protože kapela neubírala v nasazení, až koncert završila skladba Finances.

To je další pecka s neuvěřitelně kreativními bicími a vyvrcholilo v ní mé pohupování a pokyvování hlavou, které probíhalo po celou dobu koncertu. Hudbou jsem byl nadšen a koncert jsem si nesmírně užil. Velice se těším na další hudební výlety s Makayou v budoucnu.

Foto: ©LORENZODUASO