Kristýna Znamenáčková mezi barokem a modernou

Kristýna Znamenáčková mezi barokem a modernou

V evangelickém kostele v Boskovicích vystoupila 3.listopadu klavíristka KRISTÝNA ZNAMENÁČKOVÁ s pozoruhodným programem; zazněly skladby od J.S.Bacha, Johannesa Brahmse a Alexandra Skrjabina.

Kristýna Znamenáčková (roz.Sedláková) je rodačkou z Boskovic. Vedle studia na brněnské konzervatoři absolvovala studium španělského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Posléze získala na pražské AMU bakalářský titul ve hře na klavír a magisterský na brněnské JAMU. Za rok tamtéž dokončí doktorské studium. Ke stému výročí založení naší republiky hrála v tchaj-wanském městě Tainan před osmi sty posluchači! Její repertoár tvoří především hudba 20.století, ráda hraje Bohuslava Martinů, minimalistickou a témbrovou hudbu, spolupracuje se soudobým skladatelem Vítem Zouharem. Významným způsobem obohacuje kulturní život v rodných Boskovicích a okolí, pořádá domácí koncerty, spolupracuje S Divadlem Naboso, zpívá ve sboru Vernum 2013 Ensemble…

V prostém, ale akusticky bohatém prostředí evangelického kostela zazněla Bachova skladba „Schafe können sicher weiden“, transkripce sopránové árie z kantáty „Was mir behagt… BWV 208“ z roku 1713. Autorem této úpravy byl Egon Petri, významný německý pianista 20.století, po vypuknutí 2.sv.války žijící ve Spojených státech. Ačkoli se další kompozice, jež měly následovat, zrodily z útrap, lidské bolesti, úpadku a blízkosti smrti, což korespondovalo s časem Dušiček, toto antré vtisklo celému koncertu vůni naděje – ano: „Ovce se mohou bezpečně pást, když je nablízku pastýř…“ A klavíristka naději zdobila a ohmatávala v těch nejniternějších odstínech a my, posluchači, se krásou nechali unášet.

Rozhodně to nebyl „temný recitál“, jak se protagonistka sama vyjádřila. Bachovo „Preludium a fuga dis moll, BWV 877“ již bylo typicky barokní, takže tu vedle smrtky stál anděl, střemhlavý tok repetic vedle melodických obláčků, cit až mazlivost vedle naléhavosti vášně a vzdoru. Znamenáčková hrála dynamicky i výrazově naplno, od intimity víry po burácení srdce, šumivě i klokotavě.

Následoval vrcholný romantismus. „Šest klavírních kusů, op.118“ zkomponoval německý velikán Johannes Brahms zasažen nečekanými úmrtími jeho sestry Elisabeth a Hermíny Spiesové, blízké přítelkyně a zpěvačky, pro kterou psal písně a často ji na klavír také doprovázel. První kus byl v podání Znamenáčkové výtryskem energie a vášně, druhý interpretka baladicky rozezpívala až k přesvědčivému vzepětí, ve třetí větě vskutku dynamicky odstínila razantní i zvolněné až hravé části, ve čtvrté rozezněla romantické nálady od bouřlivých vášní po rozevlátost, pátý kus projasnila lyrickým a oslavným šperkováním, aby pak finále znepokojilo předzvěstí tragična, jež ale netíží. Tento Brahmsův klavírní kus v jejím podání mne, přiznám se, opravdu doslova očaroval…

„Sonátu pro klavír č.3 fis moll, op.23“ zakladatele ruské moderní hudby Alexandra Nikolajeviče Skrjabina (přelom 19.a 20.století, bohužel zemřel v pouhých 43 letech) uchopila Znamenáčková také po svém. Na její pojetí jsem byl obvzlášť zvědavý, neboť byl autor za prvé sám virtuózní klavírista (ze 74 opusů, jež stačil stvořit, je 68 pro klavír!), za druhé ve svojí moderní hudbě nechával promlouvat Chopina, jehož miloval, a za třetí v jeho díle je přítomna přemíra erotična. Interpretka toto vše přetavila v kompaktní, hutný čtyřdílný proud hudby, který strhával i konejšil a zasahoval svým bohatstvím témbrů a narativnosti posluchače každého a celého. Navíc v oněch čtyřech větách jsem slyšel další inspirace, nebo lépe řečeno memy – v dramatičnosti úvodní části ožíval Čajkovskij, ve druhé, gejzírovitě zpěvné Mendelssohn, nebo snad Musorgskij, abychom zůstali v Rusku, ve třetí i čtvrté, mezi oduševnělostí, lyrikou a triumfálním vzepětím pak Rachmaninov…

Tentýž repertoár bude náplní jejího doktorandského koncertu dne 6.listopadu v aule JAMU v Brně (od 19.30). V kulturním centru Prostor v Boskovicích pak v neděli 10.listopadu provede exkurzi do klavírního díla francouzského skladatele z přelomu 19.a 20.století, solitéra a hudebního revolucionáře Erika Satieho. O deset dní později, 20.listopadu, taktéž v boskovickém Prostoru, uchopí Kristýna Znamenáčková společně s violoncelistkou Petrou Machkovou-Čadovou minimalistická díla Arva Pärta, Gavina Bryarse a Philipa Glasse. Nenechte si ujít!

(autor foto: Tomáš Trumpeš)