Písničky o tom, že slon a mravenec jsou stejně velcí
zvuk90%
obal, booklet100%
hudba70%
87%Průměrné skóre

Nejdříve byla kniha, jež vyšla znovu před šesti lety v nakladatelství Baobab. Byla určena pro děti od tří let a v anotaci stálo: Někdy je těžké žít spolu, když jsme každý docela jiný: jeden moc velký, druhý malinkatý a třetí tak akorát, Tak jako slon, mravenec a veverka. Každý z těch tří touží po něčem jiném. Ale když jde o to zachránit život veverce, rozdíly jsou stranou a najednou se může náramně hodit být malinký – jako mravenec – i obrovský – jako slon. Tento srozumitelný a chytrý příběh o drobných potížích rodinného života, velkém přátelství a odvaze v každém z nás skrývá základní otázky lidského života… Dnes již klasická knížka malířky, ilustrátorky a průkopnice autorských knih pro děti Daisy Mrázkové „Slon a mravenec“ se stala předlouhou pro pohádkové taneční představení integrované taneční skupiny Proty boty z Brna (v režii a choreografii Kateřiny Hanzlíkové). Hudbu, včetně textů písniček, napsala EVA ROHLEDER. Nedávno pak vyšlo vlastním nákladem (a 22.září bylo pokřtěno) album se soundtrackem z tohoto představení…

Eva Rohleder, jež na albu zpívá, hraje na violoncello, housle, kontrabas, ukulele, klávesy, flétnu a vodovodní trubku, je výraznou osobností české alternativní scény. Už od studia na brněnské JAMU jí lákala nejen klasická hudba (jako sólová violoncellistka posléze hrála třeba s Českou filharmonií či Moravskou filharmonií Olomouc), včetně té soudobé a crossoveru (Corazon Quartet), ale též world music. Mnozí z vás si ji jistě pamatujete z jedinečných kapel Kacu!, Babské ucho nebo Czaldy-Waldy Quartet. Partnerem na nahrávce (a nejen na ní) je Tomáš Rohleder, jenž se kromě hry na perkuse a kytaru postaral o zvuk a mix.

Čtyřicetiminutové album obsahuje čtyři instrumentální miniatury s výrazným podílem perkusí a naturálních, zvířecích zvuků, a pět ústředních písní zpívaných česky a poté anglicky. „Mravenečci, to sú borci“ a „Little Ants Are Really big Kings“ znějí díky použití elektronických kláves starosvětsky analogově, téměř krautrockově, kterýžto zvuk zažívá dnes renesanci. Onu mravenčí malinkatost podtrhuje převažujícící elektronická pitoresknost, narušovaná vtipně folklórními vokály. „Sloní valčík“ alias „The Elephant´s Waltz“ zní naopak až bonvivánsky, operetně, dokonce kabaretně, přičemž anglická verze mi připadá hutnější, údernější. Moc se mi líbí text („…Přes všechnu sílu je můj dotek něžný/Mohl bych pohoupat víly i kněžny/Pojď za mnou na chobot na houpačku/Zvednu tě bezpečně až do mráčků.“). Naopak „Nehtíčky, šištičky, štětičky“ (v angličtině „Ears With Tufts“) jsou holčičkovsky ňuníkovité, švitořivé, až ušišlané, s geniálně zakomponovanými ozvěnami peruánsko-indiánské hudby skrze ukulele, flétnu a vodovodní trubku. Píseň „Ó, nešťastná veverka“ aka „Oh, the Unhappy Squirell“ (5:20) představuje výsostně dramatický útvar. Veverka se chytne do pasti a naříká, běduje, volá o pomoc. A mně běhal mráz po zádech, když violoncello barokně rozkvetlo a zpěv sugestivně evokoval árii z barokní opery. „Na procházce“ a „“Going for a Walk“ je naproti tomu rozverná, rytmicky skotačivá písnička s nadějeplným textem („…My jsme všeci kámoši/Tvrďoši i měkkoši/Dlouhý, krátký, zubatý/Povyskoč si právě ty!“).

Ano, „největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme“, jak Eva Rohleder jako motto alba cituje Romaina Rollanda! To mne (a snad i vás) naplňuje vírou ve vítězství toho dobrého, co je v člověku. A veďme k tomu i naše děti…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..