Návrat progresivisty Binkera Goldinga do jazzové minulosti

Návrat progresivisty Binkera Goldinga do jazzové minulosti

zvuk
100
obal
80
hudba
70
83

Vycházející britská jazzová supernova BINKER GOLDING vydala na konci září další pozoruhodné album, opět s téměř surreálným titulem – „Abstractions Of Reality Past and Incredible Feathers“. Album spatřilo světlo světa díky londýnskému labelu Gearbox Records, a to v edici Still Hard Boppin´; a zde se skrývá ona pozoruhodnost. Album je totiž pozoruhodné tím, že mladý tenorsaxofonista se svým kvartetem natočil sice moderní jazzové album, ale v tradičním, bopovém stylu…

Od roku 2015 Golding hýbe britskou jazzovou scénou. Mohou za to tři skvostná, progresivní alba v duu s bubeníkem Mosesem Boydem; druhý titul „Journey To the Mountain Of Forever“ bylo vyhlášeno dokonce britským Jazzovým albem roku 2017! Bohužel se letos dvojice rozešla, ale prý nikoli natrvalo. Golding stačil natočit ve výrazně avantgardním duchu duetové album „Ex Nihilo“ s klávesovým mágem Elliotem Galvinem a v kvartetu právě recenzovanou novinku. Ta ale není nijak revoluční, ba právě naopak; rozvíjí bopové vzorce na cestě od Johna Coltranea či Sonnyho Rollinse k Michaelu Breckerovi. Inspirován zážitky z časů dospívání, kdy hltal tuhle muziku. Aby se k ní vrátil v Kristových letech…

Měl jsem to štěstí, že jsem byl svědkem české premiéry Goldingovy skupiny díky letošnímu ročníku královéhradeckého festivalu Jazz Goes To Town. Byť vystoupila s citelnými personálními změnami, její výkon byl šťavnatý jako na albu. Na něm se vedle lídra a autora kompozic Goldinga podíleli pianista Joe Armon-Jones, jinak představitel nu-fusion, kontrabasista Daniel Casimir (člen kvarteta altsaxofonistky Camilly George) a bubeník Sam Jones (např. jazz/soulová zpěvačka Zara McFarlane).

Binker Golding - Strange-Beautiful Remembered

Ona totiž ta šťavnatost a energie je v takové muzice zásadní. Protože ve většině ze sedmi skladeb na Goldingově novince jazzofil dokáže odhadnout další vývoj, včetně stavby toho kterého kusu. Přiznám se, že první poslech mi prolétl ušima, aniž by ve mně zanechal nějakou stopu. Až s dalšími poslechy vyvstalo umění aktérů gradovat materii až k hardbopové hutnosti, přičemž už tolikrát slyšený kvartetní jazz nepostrádal svěží motivy a výtečné instrumentální výkony.

Návrat progresivisty Binkera Goldinga do jazzové minulostiPo přímočaré úvodní jízdě „I Forgot Santa Monica“ přichází poněkud problematický track „Exquisite She-Green“; tady se výrazný motiv, ovlivněný r´n´b a hip hopem, až únavně, protože nepřekvapivě rozvíjí, takže v závěru je vlastně až únavný. Naštěstí následuje „Skinned Alive, Tasting Blood“ s antré úžasného basového riffu; rozvolněnější rytmika a piano se posléze střídají s minimalistickou figurou. A z toho všeho pak postupně vybuchnou strhující sóla saxu, piana a bicích. Se čtvrtým trackem „…And I Like Your Feathers“ se vyloupne schopnost Goldinga vytvořit jazzovou skladbu s vyloženě popovou melodií, čímž očividně navazuje na Sonnyho Rollinse. Naštěstí i zde si náročnější posluchač najde uspokojivé momenty, zvláště pak ve víru výborného kontrabasového sóla. Závěrečný trojlístek skladeb pak dovede posluchače k opravdové spokojenosti. Zářným příkladem mistrně vystavěné a gradované kompozice je „You, That Place, That Time“, jež začíná lyrickou melodií a končí coltraneovsky zhutněným amalgámem vstřícnosti moderního jazzu. Bezmála osmiminutová pecka „Strange-Beautiful Remembered“ je inspirována hip hopovým tanečním rejem, finále v podobě „Fluorescent Black“ neskrývá inspiraci v karibských rytmech. Tato inspirační pestrost úspěšně narušuje jinak stejnorodou linii alba…

Posuďte sami: