Sobota 12.října, tedy pátý, a poslední den královéhradeckého festivalu JAZZ GOES TO TOWN, vzala na sebe trojí podobu: volně improvizační, písničkový se sólovým klavírem a power-free-jazzovou bouři…

Nejdříve se v Městské hudební síni setkal německý mág bicích nástrojů známých i neznámých Klaus Kugel a náš saxofonista a klarinetista Pavel Hrubý. Improvizovaný koncertní set letos vzniklého dua se natáčel jako případný materiál pro plánované album, proto byli oba protagonisté bosi, aby na minimum omezili ruchy. Hrubý střídal basklarinet a sopránsax, Kugel obhospodařoval kromě klasických bicích a drobných perkusí také naditý arzenál gongů, zvonů, kovových tyčí a ozvučených objektů. Slyšel jsem ho vloni na festivalu Dobršská brána s polským improvizátorem Waclawem Zimpelem, a troufám si tvrdit, že vystoupení s Hrubým bylo lepší. Především proto, že náš instrumentalista byl výrazově bohatší, emotivnější, kongeniálnější; oba nástroje vytvářely vskutku vzrušující kontrastní polohy, jedinečné erupce i ztišení. Hrubý opět z basklarinetu cedil ty nehlubší tóny evokující didgeridoo, jež s perkusivně alikvótním zvukem dosahovaly až rituální nálady a spirituálního účinku. Oba aktéři ve vzácné shodě budovali jedinečný, dynamicky i narativně bohatý, nadžánrový hudební svět!

V prostorách showroomu v Petrof Gallery na nejlepším klavíru Ant.Dvořák hrála Beata Hlavenková, která tak představila zbrusu nové album, jež ten den se lisovalo. Zove se „Sně“ a jedná se Beatin pěvecký debut. Zpívá na něm především zhudebněné básně Bohuslava Reynka a také současného barda Petra Borkovce. Došlo i na starší melodie, k nimž nyní napsala text Dorota Barová. Všechny písně, které zazněly, jsou křehké i nabité emocemi, byť většinou smutné, hladí a konejší i naplňují nadějí. Jsou prostě lidské, nasáklé člověčinou skrz naskrz. I když tu chyběl trumpetista Oskar Török, jenž ji na albu doprovází, Hlavenková si vypomohla samply, takže nechyběl ani její zmnožený vokál. Nový repertoár doplnila několika ukázkami z předchozích alb „Theodoros“, „Scintilla“ a v přídavku také z vánoční desky „Bethlehem“. Jako klavíristka je suverénní, virtuózní, ačkoli se vyhýbá zbytečné složitosti, a už vůbec ne exhibicím, coby zpěvačka je upřímná, cítící (a samozřejmě ctící) básnický text; zpívá prostě, upřímně, věrohodně…

Závěrečný koncert festivalu Jazz Goes To Town se odehrál tam, kde letošní, 25.ročník začal – ve Studiu Beseda. Finále bylo v režii čtrnáctičlenného skandinávského ansámblu Paal Nilssen-Love´s Large Unit vskutku třešinkou na festivalovém dortu; až na to, že to drobné ovoce vážilo aspoň tunu! Již komorní (dá-li se to tak nazvat) free-jazz bývá nářezem, natož pak v takovém (de facto) bigbandovém obsazení! A hraném navíc s až pekelnou energií, propukající znovu a opět s neztenčenou, ba dokonce kulminující silou propojením zkušeností některých členů bandu s ohnivostí mládí, přičemž všechny hnala vpřed nezměrná živočišná touha vydat ze sebe vše do poslední špetky dechu. Zdvojené bicí (včetně lídra Paala Nilssena-Love, kterého jsme mohli slyšet na Jazz Goes To Town v roce 2016 v triu s Peterem Brötzmannem a Stevem Swellem) a zdvojené basové linky plus latinskoamerické perkuse (Brazilec Celio DeCarvalho) roztáčí kolotoč dechových sazeb či strhujících sól. Spodní proud zahušťují navíc akordeon, elektronika a často podladěná či preparovaná el.kytara (Ketil Gutvik). Úžasný výkon podal tubista Per-Åke Holmlander, jemuž patřilo sólové antré a po celý koncert pak tvrdil muziku par excellance. Ovšem dechová sekce v přední linii doslova zvedala ze sedadel! Dokázala hrát ztišeně, v témbrech i aleatorních propletencích, stejně tak dout jako vichr s téměř hardcoreovým tlakem v zádech. Rozleptávali free-jazzovou nespoutaností blues, jižanskou pohřební dechovku, hardbopovou sazbu i komplikovanost soudobé avantgardní hudby. A ta sóla! Doslova vražedná, což se týká obvzláště trombonisty Matse Äleklinta a drobné, ale neobyčejně rtuťovité altsaxofonistky Signe Emmeluth. Zaplněná Beseda vzdala kapele hold vestoje. Zaslouženě…

V brzké době se můžete těšit na bilanční rozhovor s dramaturgem Zdeňkem Závodným. Jinak volám z plných plic: Ať žije Jazz Goes To Town! Ať žije a neutuchá jazzový hlas v Hradci Králové!

(autor foto: Ester Šebestová)

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..