Lockheart a Sayer na cestě za Spasitelem světa

Lockheart a Sayer na cestě za Spasitelem světa

zvuk
100
obal
100
hudba
100
100

V den pro nás významného křesťanského svátku, 5.července, vyšlo na značce Edition Records album „Salvator Mundi“ britského saxofonisty MARKA LOCKHEARTA. Tentokrát pouze v duetu, a to s klasickým varhaníkem ROGEREM SAYEREM. Iniciátorem projektu, aranžérem všech deseti skladeb na albu a autorem tří z nich je John Ashton Thomas. Ten měl mimochodem pod palcem třicetičlenný orchestr, jenž doprovázel Lockheartovo sexteto na výtečné desce „Days On Earth“ z ledna letošního roku. Novinka je tak tou nejkomornější formou téže fúze: spojení jazzu a vážné hudby…

Mark Lockheart byl od poloviny 80.let členem slovutného londýnského souboru Loose Tubes, poté experimentálního kvarteta Polar Bear; nyní slaví úspěchy s triem Malija. Roger Sayer (mimochodem jeho služeb využil třeba Hans Zimmer pro soundtrack k filmu „Interstellar“!) je varhaníkem v Templářském kostele v Londýně, kde se album také natáčelo. Dokonalá akustika prostoru a navýsost vydařená interpretace klasických i nových duchovních skladeb britských skladatelů dala vzniknout vskutku majestátnímu albu s úžasnou atmosférou. K tomu samozřejmě přispěl notnou měrou také John Ashton Thomas, zkušený hudební tvůrce, jenž spolupracoval např. s Dianou Ross, Barbrou Streisand a Michaelem Bublé…

Titul s latinským výrazem „Salvator Mundi“ znamená „Spasitel světa“. Jde také o proslulý obraz Leonarda da Vinciho z roku 1500, na němž je vyobrazen Ježíš Kristus jako spasitel. Za zmínku stojí také to, že v listopadu 2017 byl v aukční síni Christie´s prodán za 450 mil.dolarů, čímž se stal nejdražším obrazem v historii. Ovšem současná hudební podoba ctí duchovní poselství takového díla, a to napříč sociálními skupinami posluchačstva. Stačí k tomu pouze uši a srdce…

Až na jedinou výjimku (tenorsax) Mark Lockeart hraje výhradně na sopránku. Album otevírá zpěvně oslavná skladba „Beati Quorum Via“ z pera Charlese Villierse Stanforda, irského skladatele (1852-1924), jehož žáky byli mimochodem Gustav Holst a Ralph Vaughan Williams. Následují další nádherná dílka napříč staletími. Titulní „Salvator Mundi“ je od barokního skladatele a varhaníka Johna Blowa; dvojice protagonistů zde umně pracuje s kontrapunktem a dynamikou, což způsobuje vzrušující napětí mezi oběma hlasy. Následuje „In Dulci Jubilo“, zlidovělá vánoční chrámová perla, jejíž chytlavou melodii zpracoval i Mike Oldfield v roce 1975; stalo se tak na jeho třetím singlu, který dosáhl dokonce 4.místa v britské hitparádě! Lockheart se Sayerem nádherným (a improvizačním) způsobem variují melodii. Track č.5 představuje pro mne vyvrcholení alba – je jím „Third Tune for Archbishop Parker´s Psalter“ renesančního velikána Thomase Tallise; jde o třetí z devíti žalmů, jež zkomponoval v roce 1567. Varhany jsou zde minimalisticky svižné a postupně ještě bobtnají a mocní; tenorsax nese melodii, jež dech za dechem nabývá na intenzitě, naléhavosti. Na albu zní ještě šestý žalm, ale tentokrát až tanečního rázu. Samozřejmě nesmí chybět renesanční písničkář William Byrd, jehož „Ave Verum Corpus“ nepostrádá výraznou a jímavou melodii. A pochopitelně nelze přehlédnout barokního génia Henryho Purcella; jeho „Dido´s Lament“ pochází z opery „Dido a Aeneas“ z roku 1688. Jde o skvostnou árii, jejíž jímavou melodii oba instrumentalisté nápaditě rozvíjí, včetně typické koloratury.

John Ashton Thomas přispěl skladbami „Temple Hymn 1“, která je meditativní, a „2“, jež pracuje se vzletnou a moderně pojatou melodií nesenou sopránkou v kontrastu s minimalistickými riffy varhan. Jeho „The Garden“ pak svojí melodickou něhou album uzavírá…