Slovenský komorní orchestr QUASARS ENSEMBLE jsem před pěti lety představil v rámci svého seriálu „Hudební klenoty ze šperkařství Hevhetia“ v souvislosti s druhým albem souboru „Contemporary Reflections“ z roku 2011. Třináctičlenné těleso pod uměleckým vedením svého zakladatele, skladatele, klavíristy a dirigenta Ivana Buffy nyní vydalo na značce Hevhetia již páté CD s výmluvným titulem „Witold Lutoslawski, Camille Saint-Saëns, Otto Ferenczy“…
Bezmála dvaašedesátiminutovou plochu alba zaplňují tři kompozice; středobodem je samozřejmě „Karneval zvířat“, více než půlhodinové mistrovské dílo, jež v roce 1886 zkomponoval francouzský romantik Camille Saint- Saëns, z části mimochodem v Praze. Této čtrnáctivěté suity, proložené recitativy, si ale vůbec nepovažoval, a zakázal ji za svého života provést! Slyšel jsem ji před časem v podání Soni Červené a Filharmonie Hradec Králové, takže jsem měl trochu obavy, jak na mne zapůsobí komornější pojetí Quasars Ensemble. Až se stydím, že jsem zapochyboval. Z CD stříkají bohaté barvy, posluchač je mámen rozličnými výrazovými polohami, emocemi, náladami a dynamikou… a originální text vše korunuje. Vskutku strhujícím způsobem jej oživuje a modeluje pařížský herec a recitátor Michel de Maulne. Původně byl komikem, ale již půlstoletí se věnuje především poezii a šansonu. Do roku 2007 byl ředitelem Domu poezie v Paříži a v roce 2002 spoluzakládal festival východoevropské poezie Cap á l´Est v Banské Štiavnici. Jeho francouzština na nahrávce je silně ovlivněna poetickým zvukem a´la Apollinaire, což romantickou hudbu posunuje ještě blíže k modernismu.
Jako první zazní na CD kratší kompozice „Dance preludes“ (necelých deset minut) polského skladatele 20.století Witolda Lutoslawského. Přiznám se bez obalu, že tohoto moderního tvůrce řadím k mým nejoblíbenějším, a mám ho i náležitě naposlouchaného (a to nejen z vlastní sbírky CD, v níž se skví devět titulů). „Taneční preludia“ jsem doposud slyšel v původní verzi, tj. pro klarinet a orchestr z roku 1954. O rok později je autor přepracoval pro klarinet, harfu, klavír, perkuse a smyčce, a čtyři roky nato se objevila třetí verze, určená dokonce Českému nonetu, jenž skladbu celosvětově proslavil – pro dechové kvinteto, housle, violu, violoncello a kontrabas. A v tomto nástrojovém složení zní na albu. Oněch pět tanečních preludií samozřejmě i v tomto pojetí zachovává bohatství barev a nálad; aktéři nahrávky jsou natolik sehraní a každý za sebe je výtečným instrumentalistou, že Allegro motto s naprostou samozřejmostí proměňují v projasněnou, lehkonohou, přitom dynamickou miniaturu, respektive perličku, Andantino se z meditativní polohy odpíchne k dramatu, Allegro giocoso je osvobozující silou rozverné, Andante všobjímajícím způsobem rozmáchlé a závěrečné Allegro motto opět rozjasněně taneční.
Album vpravdě vrcholí skladbou „Concertino per 10 stromenti“ (19:16), již zkomponoval slovenský skladatel Oto Ferenczy (1921-2000), umělecká osobnost významná zvláště pro východoslovenský region. Kompozice, napsaná v nelehkém roce 1948, představuje navýsost dramatický a hutný tok od zlověstného antré až po taneční rej. Střídání drobných motivů s sebou nese záplavu dramatických, temných podtónů, záblesků světla, výbuchů emocí, dynamických přelivů, proměnlivých barev, což Quasars Ensemble zvládá brilantně, krevnatě a navzdory mnohdy až horečnatému nasazení neomylně…
