Pozoruhodné album vydal vlastním nákladem bubeník a skladatel MARTON JUHASZ. Zove se „Discovery“ a podílí se na něm osm muzikantů ze čtyř světadílů, jež spojuje Hudební akademie v Basileji…
V basilejském Jazzcampusu se ve dvou loňských květnových dnech sešla vskutku mezinárodní sestava muzikantů většinou mladé generace. Nenatáčeli takto poprvé; vloni jim vyšlo ještě pod hlavičkou Juhaszova projektu Focusyear´18 album „After This“. Mnozí pak spolu hrají v nejrůznějších dalších konstelacích. Lídr a výhradní autor repertoáru Marton Juhasz započal svoji kariéru v roce 2005, když vyhrál v rodném Maďarsku soutěž bubeníků. Poté studoval v Londýně (2006) a posléze v bostonském Berklee College of Music (2007-2011). Spolupracoval třeba s Lionelem Louekem, Giladem Hekselmanem, Wolfgangem Muthspielem, Byronem Wallenem, Djangem Batesem, Joshuou Redmanem, Davem Hollandem či Kurtem Rosenwinkelem. Vokalistka Yumi Ito se sice narodila v roce 1990 v Basileji, ale má japonsko-polské kořeny. Často vystupuje v duu s polským kytaristou Szymonem Mikou, který je dalším protagonistou nového alba. Toho jistě nemusím představovat, psal jsem tu o něm několikrát; naposledy v souvislosti z jeho skvostným loňským albem „Togetherness“. Dalšími aktéry jsou argentinský trumpetista Sergio Wagner, francouzský trombonista Paco Andreo (hrající na ventilový nástroj), španělský tenorsaxofonista Enrique Oliver, americký kontrabasista Danny Ziemann a ruská pianistka Olga Konkova (nejzkušenější z celého souboru, působící nyní v Norsku).
Dvaačtyřicetiminutové album obsahuje 11 Juhaszových skladeb, zbytečně neprotahovaných a naplno pracujících s nosnými nápady bez rozmělňování. Ženské vokalizování není přitažené za vlasy, působí přirozeně, nevyumělkovaně; díky tomu se do výrazu nedostává křečovitost, natož pak kýč, jako tomu často bývá. A to ani v případě, kdy je vokál znásoben – v úvodním „Sea of Uncertainty“ dosahuje až ambientního účinku, v předposledním tracku „Strange Glow“ evokuje dokonce nedostižnou Urszulu Dudziak. Základním stavebním prvkem většiny skladeb je souzvuk dechů s vokálem nesoucí výrazný melodický motiv nebo riff, jež jsou různými způsoby rozvíjeny v instrumentálních partech s vynikajícími sólovými chorusy. Co se týče vokální stránky, představují osvěžující vybočení dvě skladby – ve „Stino“ se ozve šťavnatý scat, v křehké baladě „Spellbound“ Yumi Ito zpívá vlastní text v angličtině.
A pak jsou tu tracky, které skrývají v leččems odlišný přístup k jazzové materii. Místo melodií, rytmické proměnlivosti a téměř bigbandového frázování tady aktéři budují témbrové plochy, různě dynamicky a strukturálně zahušťované nebo vrásněné. Jde o skladby „Levian“, dokonce s ambientním oparem v úvodu, „Industry“ a „Wolves Gather Under a Winter Moon“, v nichž prosakuje zlověstný free-jazz, i finále v podobě „Run“ s nečekaně funerální náladou.
Palec nahoru!