Je moc dobře, že se připomíná osobnost Ivana Martina Jirouse alias Magora, a to nejen v knihách. Pětice muzikantů z okruhu Agon Orchestra a hudebního undergroundu v současné době objíždí kluby a divadla s koncertním programem „POCTA MAGOROVI“. Samply Jirousových básní a textů, obalených výtečnou autorskou hudbou Ivana Achera, stejně tak cyklus pěti dobových filmových dokumentů Jana Ságla, umocňují živé hudební improvizace Ivana Bierhanzla (baskytara), Ivana Manolova (el.kytara), Michala Nejtka (klávesy), Martina Čecha (flétna) a Jana Šimůnka (el.housle) na motivy skladeb Milana „Mejly“ Hlavsy. Sestavu pak doplňuje speciální host, legenda světové alternativní hudby, bubeník Chris Cutler (ex-Pere Ubu, Henry Cow, Art Bears, Cassiber atd., také zakladatel legendárního vydavatelství Recommended Records). V pondělí 22.října zavítali tito vynikající hudebníci také do pardubického Divadla29…
V úvodu jsme viděli Acherův film „FantasmagOratorium“, při kterém mi místy běhal mráz po zádech; „podáváš čertu prst/a on ti žere z ruky…“ nebo „doma jsi tam/kde se oběsíš…“ – to jsou verše, jež se opravdu zadírají pod kůži! Zvláště pak v kongeniálním spojení se sugestivně emotivní hudbou…
A pak už zněla živá hudba s výraznými riffy a motivy těch nejlepších skladeb Plastic People Of the Universe, undergroundové kapely, jejíž umělecké kvality překročily zdaleka naše hranice, a přesto nazírané značnou částí Čechů a Moravanů na základě jedné jediné, navíc pouze zprostředkované zkušenosti, a to televizního dokumentu „Atentát na kulturu“ v režii StB z roku 1977 (!!!). Rytmika společně s kytaristou budovala hutný základ, přičemž Cutler doslova s bicími tančil. Kytara byla notně zašpiněná, zněla místy navztekaně, občas rzivě či blátivě, v sólech se mísil David Gilmour s Fredem Frithem. Nejtek se svými elektronickými klávesy kořenil zvuk notnými psychedelickými výpary a nervními přiznávkami. Flétnista s houslistou hráli nejvíce sólových partů, ovšem stejně tak s vervou jejich riffy prořezávaly magmatický proud. Kapela hrála nadupaný progresivní rock na půdorysu strhujícím způsobem gradovaných minimalistických figur, s přesahy do jazz-rocku, ovšem bez přísady čubčího lektvaru. Pokud bych měl jejich hudbu přiblížit znalému posluchači, pak bych jmenoval v prvé řadě francouzskou úderku Magma někdy z poloviny sedmdesátých let….
Filmová projekce obsahovala třeba patnáctiminutový snímek „Pocta Fafejtovi“. Zachycuje jednu z posledních land-artových happeningů Zorky Ságlové, sestry Jirouse, z října 1972. Fafejta byl pražský drogista, který se proslavil naivními reklamními slogany na výrobky značky Primeros. V opuštěné tvrzi Vřísek v Zahrádkách u České Lípy vypustila skupina pozvaných účastníků z okruhu PPU a disentu asi 500 nafouknutých prezervativů. Film zaznamenává příjezd do severočeské obce, cestu k tvrzi, nafukování kondomů, průběh samotné akce a improvizovaný koncert Milana Hlavsy. Dalším unikátním filmem, zhruba desetiminutovým, byly „Bosákové hody“ také z roku 1972. Šlo o soukromou akci uspořádanou v bytě manželů Němcových v Ječné ulici v Praze. Iniciátorem byl Jirous, který zde hodlal uvařit knedlíky dle rodinného receptu. Krom společného vaření a improvizovaného koncertu dominuje akci happening přeměřování jídla výtvarníky Janem Steklíkem a Karlem Neprašem. V programu koncertu nechyběly samozřejmě ani záběry z 1. Festivalu druhé kultury v Postupicích 1.září 1974. Ještě než tam vlítli estébáci…
A dál už je historie známa. A nebo ne? Připomenu: Počátkem roku 1976 proběhl Festival druhé kultury podruhé, a to v Bojanovicích. Zatýkání začalo 17.března, ve vazbě skončilo dvacet lidí, většina ještě byla do srpna postupně propuštěna. V červenci se ale v Plzni konal proces proti Karlu Havelkovi, Miroslavu Skalickému a Františku Stárkovi za pořádání vystoupení Ivana Jirouse a písničkářů Karla Soukupa a Svatopluka Karáska v klubu SSM v Přešticích z prosince předešlého roku. Ti dostali neúměrně vysoké tresty, jež jim byly naštěstí odvolacím soudem v září 1976 sníženy na polovinu – tedy na patnáct, devět a čtyři měsíce. Po třídenním soudu byly 23.září téhož roku v Praze vyneseny další rozsudky, které se ale již vztahovaly k Bojanovicím, a to za výtržnictví. Jirous dostal osmnáct měsíců, Pavel Zajíček (kapela DG-307) jeden rok, Vratislav Brabenec (PPU) a Svatopluk Karásek strávili ve vězení po osmi měsících…
(autor foto: Vladimír Sabo)