V rozsahu sice nevelkém (zhruba jako EP), ale zato mimořádně zhuštěném, vyšlo díky labelu Hevhetia pozoruhodné album pod příznačným titulem „Short Stories“. Deset drobných hudebních klenotů na ploše 25 minut stvořilo norské improvizační duo PAST PRESENT, posílené o amerického saxofonistu ANDREWA D´ANGELA.
Past Present vzniklo ve Stavangeru v roce 2014 ještě pod příjmeními obou protagonistů, o dva roky později, již v novém působišti, a to norské metropoli Oslo, nese nynější jméno; tvoří jej trumpetista Simen Kiil Halvorsen a kontrabasista Alexander Hoholn. Hvězda newyorské improvizační scény Andrew D´Angelo na albu hraje na altsaxofon; pokročilí jazzofilové ho mohou znát třeba z projektů Chrise Speeda, Bobbyho Previta, Erika Friedlandera, Trevora Dunna, Joshe Rosemana, Matta Wilsona či Eda Schullera. S sebou si pro „Short Stories“ přivedl ještě svého letitého spoluhráče, bubeníka Jima Blacka, který si tu zahraje ve dvou skladbách, a na něj se ještě nabalili v malých, ale výrazných úlohách pianisté (taktéž z New Yorku) Pete Rende a Elias Stemeseder (avantgardní hudebník původem z Rakouska).
Album je to navýsost křehké, barevné, přitom výrazově silné; ačkoli neútočí naléhavými emocemi či živočišnou energií, jak bývá u takového typu improvizace zvykem, zadírá se přesto pod kůži. Hudebníci jsou až niterně naladěni na stejnou vlnu a dokáží do svých nástrojů vtisknout vlastní srdce. Přesto je z jejich hudby cítit free-jazzová radikalita Ornetta Colemana, jako je tomu hned v úvodním tracku „Listen To Andrew“. Tady je navíc patrný až folklórní ráz, umocněný kontrabasem hraným smyčcem. Nervní bicí a zvuk preparovaného klavíru tomu všemu dodávají další jedinečné chutě. Následuje opravdová, nekašírovaná hudební krása v podobě až ambientně nadýchané skladby „Alanya“; souzvuk trubky a altky či kontrapunktické vedení jejich hlasů jsou skvostné a vše korunuje ponorné sólo trubky. Nepřesléchnutelná je skandinávsky zádumčivá a zdánlivě chladná estetika, což je nejpatrnější v (na sebe navazujících) „Improvisation Soundcheck“ a „Skimmer“. Nechybí ani minimalismus – viz.další dvojice: „Improvisation Two Bars“ a „Staccato“. A pak již následují čtyři perly, které vás zaručeně okouzlí (promiňte mi to reklamní výrazivo, ale je to opravdu nádhera, nejde o klamání spotřebitele!). „Technical Drills“ vpouští na úvodní lyriku rozbouřené bicí a free-jazzové dechy; především altka běsní. Nakonec se všichni setkají ve výrazných riffech. V repríze „Listen To Andrew“vytvoří trio tak lahodně probarvené témbry (pomocí znásobení dechů samozřejmě), až vás obestře omamné okouzlení. „Improvisation (bass over piano loop)“ je jedinou skladbou, v níž kontrabasista odkládá smyčec, aby ambientní mlhu rozcupoval na cáry. K tomu mu dopomáhají spektrálně rozložené klavírní akordy. Čtyřminutový závěr prostřednictvím „United“ všechny předchozí atributy znásobí až k opojnému lektvaru. Všimněte si klavíru; dokonale evokuje harfu…
Album má jedinou vadu: je příliš krátké!