Jazzový klavírista a skladatel Chick Corea, který je jeden z nejlépe hodnocených hudebníků současnosti (22 cen Grammy) zahrál v rámci festivalu Prague Proms 11. 7. 2018 v Obecním domě. V rámci svého evropského turné přijel Corea se svým triem Akoustic Band, který vznikl už v 80. letech jako reakce a pokračování na jazzrockový projekt Elektric Bandu. Trio dotváří na kontrabas John Patitucci a na bicí Dave Weckl.
Koncert ve Smetanově síni byl rozdělen na dvě části. První část patřila výhradně triu a v druhé půli se po přestávce připojil orchestr. V triu zahráli nový repertoár z právě vydaného alba. Zazněly Coreovy kompozice Morning sprite, Japenese waltz, standard Duke Ellingtona In a sentimental mood a set zakončili skladbou Life Line, kterou posluchač zná už z jiného Coreova projektu „New trio“ s Avishai Cohenem a Jeffem Ballardem. Kritiku si zaslouží pořadatelé za zvuk tria, který se zejména při hře bicích tříštil a ztrácel jas (posouzeno ze 7. řady). V druhé polovině koncertu byl zvuk lepší, což bylo nejspíš způsobeno přítomností orchestru a mírnějším hudebním projevem rytmiky.
Český národní symfonický orchestr (ČNSO) pod vedením Stevena Mercuria s Akoustic Bandem zahrál aranžmá Rodrigovy známé druhé věty Concierta de Aranjues a Coreovy skladby Spain. Motivy z Rodrigova Concierta si Corea vypůjčil ke své skladbě Spain už v roce 1973 na legendárním albu „Light As A Feather“ kapely Return To Forever a za tu dobu se ze Spainu stala jeho nejznámější a nejhranější skladba. Mercurio je uznávaný skladatel a dirigent působící v Itálii a v americké Filadelfii a na Coreův popud napsal tyto aranže pro trio a orchestr. S ČNSO Mercurio nepracoval poprvé, už v roce 2014 dirigoval v Obecním domě vánoční aranže s vokální jazzovou kapelou The New York Voices. A i tentokrát se spolupráce vydařila. Oproti první části koncertu se Corea musel držet striktně partitury a prostor pro improvizaci zde byl velmi omezen. Posluchači byli z koncertu nadšeni, což bylo vidět na ovacích ve stoje ve vyprodané síni. Mercurio s Coreou měli připravený ještě přídavek, což byl opět Spain, ale s jazzovým improvizačním úvodem, kdy po Patituciho sóle na kontrabas Corea „rozezpívával“ publikum, které opakovalo Coreovy krátké motivy hrané na klavír. Poté se opět připojil orchestr, vygradovali skladbu a dohráli Spain. K tomuto projektu se připojili ještě ceněný britský saxofonista a skladatel Tim Garland, který s Coreou spolupracoval už na jiných projektech (např. The Vigil), saxofonista Martin Olsen a trombónista Øyvind Brække. Toto dechové trio předvedlo ve Spainu několik kratších improvizovaných sól, které se efektně střídaly v rychlém sledu.
Sedmasedmdesátiletý Chick Corea na vystoupení působil svěžím neformálním dojmem, každou skladbu uvedl a jako jazzový hráč byl oblečen v mikině a teniskách, což bylo v kontrastu s vyzdobenou a nasvícenou Smetanovou síní do červeného odstínu, která tak ladila se španělským hudebním tématem. Corea si několikrát fotil publikum mobilním telefonem a nezapomněl ani na selfie-foto na pódiu po koncertě s triem. Tuto orchestrální verzi Stevena Mercuria hrál Corea už před několika lety s jiným orchestrem v Londýně a u těchto projektů je nejlépe patrný odkaz Chicka Corey, který takto posouvá hranice jazzu. Žánrově se pohybuje na hranici moderního jazzu s prvky klasické hudby. Pořadatelům se celkově vydařil tento počin a propojení s českým orchestrem. Koncert trvající s přestávkou bez mála tři hodiny jistě posluchače uspokojil. Festival Prague Proms 2018 pokračoval 15. 7. koncertem Ennia Morriconeho opět s ČNSO.