Na sklonku 18.června odešel do věčného jazzového nebe ve věku 79 let LACO TROPP. Dvorní bubeník Emila Viklického…
Narodil se 15.března 1939 v Košicích, tedy v den pro české dějiny osudný. Už v roce 1960 se Laco přestěhoval do Prahy s odhodláním přinášet lidem v Čechách radost skrzevá jazz. Začínal v SHQ Karla Velebného. On to byl, kdo zapříčinil změnu orienatace souboru ze zvukomalebného west-coastu na šťavnatý hard-bop. Kapela se tehdy dostala i na festival do Západního Berlína, kde hrála na stejném pódiu jako John Coltrane, Eric Dolphy, Miles Davis a Charles Mingus…
A o nich mi Laco vyprávěl, když chodil poslouchat novinky do jazzového suterénu Bontonlandu na Václavském náměstí, kde jsem pracoval. Hltal jsem každé jeho slovo. Laco byl jiskrný vypravěč, a tak díky němu ožívaly všechny ty jazzové legendy a dostávali lidskou tvář. A s nimi už tam nahoře určitě jamuje…
S oblibou vyprávěl také o Lacovi Déczim, se kterým hrával též. A tak zmíním jednu takovou historku, protože Laco se rád smál a bude se smát určitě i tam a my bychom se měli smát též.
O přestávce jednoho koncertu přišel za Déczim tehdy již národní umělec Karel Gott, že by si s nimi rád zazpíval, neb jazz má rád. Déczi se na něj podíval a odvětil: „Choď do piči, veď nevieš zpievať!“
Ať smích dál zůstává s touto krajinou…
