Pianista Jan Kavka založil vlastní trio na podzim roku 2013 v rámci jazzových večerů v baru Modrá Myš na ulici Stodolní v Ostravě. Zprvu trio hrálo výlučně standardy, nyní je základem jeho repertoáru vlastní tvorba Kavkova. To dokazuje debutové album „Past Stories“, jež nedávno JAN KAVKA TRIO vydalo vlastním nákladem.
Jana Kavku můžete znát z mezinárodně úspěšného souboru Ostrich Quartet. V roce 2016 absolvoval jazzová studia v polských Katovicích; jeho pedagogem byl věhlasný Wojciech Niedziela. Je členem dalších souborů, včetně ostravské jazz-fusion úderky Five Heads. A zde hraje kontrabasista jeho tria Marek Dufek. Za bicími pak sedí Adam Sikora, žák Kamila Slezáka na brněnské JAMU; mimochodem jeho loňská diplomová práce byla na téma „Jorge Rossy a Jeff Ballard – Komparace interpretačních postupů v rámci Brad Mehldau Tria“.
Více než pětapadesátiminutové album obsahuje osm Kavkových kompozic. Všechny mají společné výrazné melodické téma, vzornou práci s dynamikou, proměnlivost hudebního toku, mnohdy až strhující gradaci a výtečná sóla. Estetikou a barevností se blíží více skandinávskému typu tria, ale v žádném případě nejde o kopírování takového stylu; jednoduše cítí triovou hru podobně, včetně vzrušujícího kontrastu mezi lyrikou a expresivitou. K severskému pojetí má bezesporu blízko hned úvodní „New Age“, kde vedle sóla razantního kontrabasu a emotivního klavíru upoutají bicí; zprvu nadýchané, posléze brunátné. Následující skladba „The Sea“ je naopak rozmáchlá, umocněná zpěněním bubnů a smyčcovým basovým vlnám, v závěru pak naléhavá, hluboká. První vrchol přichází s mistrně vystavěnou titulní kompozicí „Past Stories“, jež staví na výrazném lyrickém motivu až hitově-popové melodičnosti; nádhernými barvami rozkvetlý proud strhujícím způsobem graduje a zdobí ho též excelentní chorus kontrabasu. Album se pak čtvrtým trackem, to jest v polovině, vyšplhá na ten nejvyšší vrchol nejdelší kompozicí alba (12:40), úchvatnou baladou „Rozjímání“. Po křehkém tříminutovém antré klavíru, nesoucím skutečně lahodnou melodii, se připojí kontrabas hraný smyčcem a vzápětí rozvířené bicí. Trio v průběhu času proměňuje výrazivo; jednou je to podmanivý kontrast úderně repetitivního klavíru a jímavého kontrabasového motivu, podruhé výbuchy uvnitř rytmické struktury, poté dynamické změny korunované kontrabasovým sólem a nakonec přechod z vypjatosti do vzletné lyričnosti téměř ambietního charakteru…
Ovšem i ve druhé polovině alba se toho děje stále dost a Jan Kavka Trio nedopustí, aby se posluchač začal nudit. Dokáže spojit bopový rytmus s blues a skandinávskou baladičností („Waiting For Something“), milovníci bicích extempore si také přijdou na své („Where It Comes From“), nechybí ani přímočarý swingový tah („Weird Stuff“) a výrazná melodie ve spojení s bezmála rockovým rytmem („Back Home“).
Debut par excellence!
