Na začátku loňského roku natočil mladý polský jazzový houslista STANISLAW SLOWIŃSKI se svým kvintetem výtečné debutové album „Landscapes Too Easy To Explain“, jež jsem ohodnotil 95%. Na sklonku téhož roku mu opět u slovenského labelu Hevhetia vyšla nová nahrávka, tentokrát se sextetem – zove se mnohoslibně „Visions/Between Love and Death“. A onu mnohoslibnost i v reálu naplnila!
Z předchozí pětice najdeme ve formaci Stanislaw Slowiński Sextet neobyčejně vyzrálého trumpetistu a křídlovkáře Zbigniewa Szwajdycha a citlivého kontrabasistu Justyna Malodobreho. Vedle lídra, houslisty a výhradního autora Stanislawa Slowińského se na albu podílejí talentovaný pianista Kuba Pluźek, kytarista Szymon Mika, jehož trio se předloni zaskvělo deskou „Unseen“, a jeden z nejlepších bubeníků nové generace v jazzovém Polsku Dawid Fortuna, člen hvězdného Pawel Kaczmarczyk Audiofeeling Tria.
Stanislaw Slowiński nejenže jako instrumentalista navazuje na legendárního Zbigniewa Seiferta, ale i jeho skladatelský rukopis je stejně emotivní, a přitom vícevrstevnatý. Snaží se především sdělovat, vyjadřovat myšlenky, pronikat do duše a vyjádřit nitro tvůrce. Děje se tak mnohdy na úkor jeho vlastních sólových partů, kterých tu je méně, než by se dalo od lídra očekávat; v tom mi připomíná takového Charlese Minguse. Byť sexteto čerpá z post-bopu, je hudební materie tvořena z rozmanitých příměsí, od folklóru až po free-jazz a jazz-rockovou fúzi. Rytmika je patřičně hutná a plnokrevná, přičemž kontrabasista je více lyrikem a bubeník je vskutku úderný a eruptivní. Rytmický základ s častými průniky do vřící struktury kompozice zahušťuje a proplétá kytarista. Ten vystřihne i excelentní sólo v „Dark Forest“; v této skladbě se snoubí swing s hard-bopem a lyrickým komorním jazzem. Každá ze sedmi kompozic se vůbec vyznačuje osobitým zvukem. Úvodní „Prelude“ je rozvolněným tokem nádherných souzvuků houslí a trubky. Ty se ozývají v různé míře a v kombinaci s kytarou či pianem ve všech skladbách, pokaždé jsou nositeli ústředního tématu a pokaždé překvapují svou emocionální silou a barevností. Více než třináctiminutový „Lament“ se odráží od folklórně laděného antré houslí, aby se pak střídaly hard-bopové sazby s lyrickými polohami; vynikající chorusy zde zahrají pianista, kytarista a trumpetista. Baladická „Inner Peace“ evokuje svou lahodně meditativní náladou podobně laděný kus „Night Peace“ z legendárního alba Tomasze Stańka „Twet“. Řízná hard-bopovka „There Is Always Happiness Somewhere“ jasně usvědčuje Slowińského z fascinace Seifertem, a to jeho ranými nahrávkami, nesmírně šťavnatými a coltraneovsky laděnými. Jenže tady nedochází ke kopírování, ani zbla! Jde o podobnou energii a způsob frázování, které je koneckonců alfou a omegou moderního jazzu. Příkladem úžasně gradující balady je „Lifetime“, kde se v sólovém partu nakonec blýskne pianista. Album vrcholí jazz-rockově vypjatou skladbou „Fear“ s údernými riffy všech aktérů, elektronicky zastřeným zvukem trubky a nadupaným houslovým sólem. Pozoruhodná, protože nečekaná, jsou dvě lyrická přerušení sólovým klavírem…
Přičtu-li graficky jedinečný obal a opět dynamicky bohatý zvuk, je to tentokrát stoprocentní počin!
