Jazzové vize mezi láskou a smrtí

zvuk
100
obal
100
hudba
100
100

Na začátku loňského roku natočil mladý polský jazzový houslista STANISLAW SLOWIŃSKI se svým kvintetem výtečné debutové album „Landscapes Too Easy To Explain“, jež jsem ohodnotil 95%. Na sklonku téhož roku mu opět u slovenského labelu Hevhetia vyšla nová nahrávka, tentokrát se sextetem – zove se mnohoslibně „Visions/Between Love and Death“. A onu mnohoslibnost i v reálu naplnila!

Z předchozí pětice najdeme ve formaci Stanislaw Slowiński Sextet neobyčejně vyzrálého trumpetistu a křídlovkáře Zbigniewa Szwajdycha a citlivého kontrabasistu Justyna Malodobreho. Vedle lídra, houslisty a výhradního autora Stanislawa Slowińského se na albu podílejí talentovaný pianista Kuba Pluźek, kytarista Szymon Mika, jehož trio se předloni zaskvělo deskou „Unseen“, a jeden z nejlepších bubeníků nové generace v jazzovém Polsku Dawid Fortuna, člen hvězdného Pawel Kaczmarczyk Audiofeeling Tria.

Stanislaw Slowiński nejenže jako instrumentalista navazuje na legendárního Zbigniewa Seiferta, ale i jeho skladatelský rukopis je stejně emotivní, a přitom vícevrstevnatý. Snaží se především sdělovat, vyjadřovat myšlenky, pronikat do duše a vyjádřit nitro tvůrce. Děje se tak mnohdy na úkor jeho vlastních sólových partů, kterých tu je méně, než by se dalo od lídra očekávat; v tom mi připomíná takového Charlese Minguse. Byť sexteto čerpá z post-bopu, je hudební materie tvořena z rozmanitých příměsí, od folklóru až po free-jazz a jazz-rockovou fúzi. Rytmika je patřičně hutná a plnokrevná, přičemž kontrabasista je více lyrikem a bubeník je vskutku úderný a eruptivní. Rytmický základ s častými průniky do vřící struktury kompozice zahušťuje a proplétá kytarista. Ten vystřihne i excelentní sólo v „Dark Forest“; v této skladbě se snoubí swing s hard-bopem a lyrickým komorním jazzem. Každá ze sedmi kompozic se vůbec vyznačuje osobitým zvukem. Úvodní „Prelude“ je rozvolněným tokem nádherných souzvuků houslí a trubky. Ty se ozývají v různé míře a v kombinaci s kytarou či pianem ve všech skladbách, pokaždé jsou nositeli ústředního tématu a pokaždé překvapují svou emocionální silou a barevností. Více než třináctiminutový „Lament“ se odráží od folklórně laděného antré houslí, aby se pak střídaly hard-bopové sazby s lyrickými polohami; vynikající chorusy zde zahrají pianista, kytarista a trumpetista. Baladická „Inner Peace“ evokuje svou lahodně meditativní náladou podobně laděný kus „Night Peace“ z legendárního alba Tomasze Stańka „Twet“. Řízná hard-bopovka „There Is Always Happiness Somewhere“ jasně usvědčuje Slowińského z fascinace Seifertem, a to jeho ranými nahrávkami, nesmírně šťavnatými a coltraneovsky laděnými. Jenže tady nedochází ke kopírování, ani zbla! Jde o podobnou energii a způsob frázování, které je koneckonců alfou a omegou moderního jazzu. Příkladem úžasně gradující balady je „Lifetime“, kde se v sólovém partu nakonec blýskne pianista. Album vrcholí jazz-rockově vypjatou skladbou „Fear“ s údernými riffy všech aktérů, elektronicky zastřeným zvukem trubky a nadupaným houslovým sólem. Pozoruhodná, protože nečekaná, jsou dvě lyrická přerušení sólovým klavírem…

Přičtu-li graficky jedinečný obal a opět dynamicky bohatý zvuk, je to tentokrát stoprocentní počin!