Když jazzman uchopí starobylé duchovní písně...

Když jazzman uchopí starobylé duchovní písně…

zvuk
100
obal, booklet
100
hudba
90
97

Slovenský kytarista MILOŠ ŽELEZŇÁK se pohybuje nejen v jazzových vodách, a nejen s akustickou či elektrickou kytarou, jako tomu bylo třeba před dvěma lety na výtečném albu jeho tria „V bezvetrí a bezčasí“. Košický label Hevhetia mu letos vydal podivně nazvané album „Miloš Železňák, Anna & Vtáčiky“ – jde o unikátní kolekci ruských, rusinských, ukrajinských, altajských a černohorských duchovních písní, tzv.byzantsko-slovanských cantus, jež čerpají ze Starého i Nového zákona, ale nejsou součástí liturgie. Jedinečných také formou interpretace – se zpěvem Anny A.Hlaváčové a doprovodem většinou jediného nástroje, nejčastěji kytary; ale Železňák dokazuje, že je vynikajícím multiinstrumentalistou, který dokáže uchopit třeba arabskou loutnu oud, citeru, buzuki, mandolínu, čínský strunný nástroj pipa či elektronické klávesové nástroje. Nahrávka byla pořízena v letech 2014/15 ve františkánském kostele v Bratislavě a za účasti drobného ptactva, které jim dělalo společnost…

Když jazzman uchopí starobylé duchovní písně...Na albu zní šest cantus z Ruska plus jedna autorská píseň; je jí „Koniec sveta“ , již složil ruský pravoslavný kněz Nikolaj Gurjanov ze Pskova. Ten napsal mnoho duchovních písní, jež vycházely z ortodoxního křesťanství. Železňák ji zaranžoval navýsost umně: citlivý, lahodný a zároveň naléhavý zpěv Hlaváčové snoubil se starobyle znějícím strunným doprovodem, ambientní malbou a v závěru zvukem varhan. Ostatně všech 11 písní je uchopeno s nesmírným vhledem a smyslem pro hluboké duchovní sdělení. Některé jsou „pouze“ s akustickou kytarou („Cesta-cestička“, „Noe“), leckde zvuk dokresluje elektrická kytara („Adam“, „Lót“) či ambientní klávesy („Raj“). Rusinská píseň „Jozef“ zůstala zase a´capella, ruská „Kniha nehasnúca“ si vystačí se starobylým nápěvem za jednoduchého doprovodu citery, závěrečný „Dávny raj“ je pak variací na ruskou píseň „Raj“ s doprovodem mandolíny. A pak jsou tu tři svéráznosti. Černohorský song „V strede mora“ má hodně blízko k moravské lidové melodice a Hlaváčová zde užije nádhernou hlasovou koloraturu. „Bol raz na svetě“ z Altaje si vystačí se strunným doprovodem (pipa), neboť plnokrevně zpívaná melodie je až countryově výrazná. Zcela se pak vyjímá „Pláč Adama“, Železňákova čistě instrumentální variace na ruskou píseň „Adam“, v níž se blýskl virtuózní hrou na oud!

Summa summarum: Krásné album!