Jak už bylo avizováno, v Hradci Králové začal 13.listopadu HRADECKÝ MEMORIÁL – NEPROMLČENO besedou s Jiřím Černým a následným koncertem folkových legend na půdě organizátora onoho týdne připomenutí listopadových událostí roku 1989 hudbou, slovem, obrazem, Filharmonie Hradec Králové.
Do posledního místečka zaplněná kavárna Bon Accord Café přivítala s ovacemi hudebního publicistu a spoluzakladatele Občanského fóra JIŘÍHO ČERNÉHO. Otázky mu kladl novinář Petr Nosálek, nynější spolupracovník Paměti národa. Vzpomínalo se na listopadové události před 28 lety, potažmo na události okolo disidentů a Charty 77. Tedy na to, co je dnes tak hrubě dehonestováno značnou částí národa, včetně politiků i Hradu. Došlo také na dotazy z řad přítomné veřejnosti. Takže se Jiří Černý vyjadřoval třeba k Jarkovi Nohavicovi, a to v souvislosti s jeho spoluprací s StB i s nedávným státním vyznamenáním. Ať už s některými jeho názory nemusím souhlasit, nemohu mu upřít jasnou argumentaci, snahu o objektivitu, upřímnost a pochopení pro lidské slabosti a omyly. A některá jeho slova by se měla tesat do kamene, hlavně ta o nejcennějším daru, který člověk může mít, o svobodě…
„Hudba neposluhující“ či „Hudební rozjímání k 17.listopadu“ – takto přiléhavě byl v programu označován následný koncert v sále Filharmonie Hradec Králové. Moderoval jej citlivě Petr Nosálek, který také přečetl omluvný dopis s poselstvím Jiřího Suchého, který se z důvodu nemoci nemohl zúčastnit. Večer zahájil JAROSLAV HUTKA s kolekcí šesti novějších i sice notoricky známých, ale přesto neoposlouchatelných písní („Hádala se duše s tělem“, „Havlíčku, Havle“, „Náměšť“). Jeho průvodní slovo bylo uvolněné a vpravdě milé, nechyběl jeho charakteristicky půvabný, bezprostřední smích. Pohlazení po duši…
JIŘÍ DĚDEČEK sice svou rebelskou písní „Vraťte mi nepřítele“ s vulgarismem na konci tehdy pobouřil značnou část revolučního lidu (jak o tom Jiří Černý také vyprávěl a dokonce písnička i zazněla při besedě), ale bez něj by ona společnost písničkářů svědomí nebyla úplná. Hned v úvodu rozesmál celý sál vtipem: „K výsledku letošních voleb v České republice se přihlásil Islámský stát.“ Z písniček, které rozjasňovaly svým sarkastickým humorem ono bezčasí 80.let, zazpíval jich Dědeček devět, mezi nimi „Zajíc“, „Když se kouří konopí“, „Má holka je chudá“, „Vysočany, Libeň“, „Za trochu lásky“, „Dres a tretry“ a „Zabili trafikantku“, mistrně uchopený šanson Georgese Brassense.
Druhá polovina koncertu patřila vskutku legendárnímu souboru SPIRITUÁL KVINTET. Ten se na naší folkové scéně pohybuje již úctyhodných 55 let (!!!) a z původních členů zde nadále působí kapelník Jiří Tichota, Dušan Vančura (ten od roku 1969) a Zdenka Tichotová (od 1974). Soubor, který vystupoval v roce 1964 po boku Pete Seegera, 23.listopadu 1989 zpíval na balkóně Melantrichu na Václavském náměstí a zapěli si s nimi tři prezidenti: Václav Havel, George Bush st. a Bill Clinton! Která skupina se něčím takovým může pochlubit?
Jejich vystoupení v sále Filharmonie Hradec Králové bylo nejdříve prezentací pěveckých kvalit jednotlivých členů, a to v aktuálním repertoáru. Takže mohl excelovat nestárnoucí Vančura v „Do ráje nevede most“, výtečný Jiří Cerha (ten je v souboru 17 let) v písni o zmatení jazyků „Babylonská věž“, znamenitě to zpívalo i kytaristovi Jiřímu Holoubkovi (členem od 2004), nádhernou irskou baladu jen za doprovodu Tichotovy dvanáctistrunné kytary vystřihla Veronika Součková (od 2011), kde se hezkým sólem na zobcovou flétnu pochlubil Holoubek. A kontrabasista Pavel Peroutka, pohybující se do roku 2012 výhradně na bluegrassové scéně, zazpíval spolu s mužskými kolegy a´capella „Za všechno může lhaní“. Poté Spirituál kvintet oprášil ty nejproslavenější písně z hloubi své historie; a tak celý sál mohl spolu s nimi zpívat „Žízeň“, „Batalion“, „Širý proud“, „Mojžíš“, „Beránek a vlk“ (středověká španělská píseň, zpívaná pouze mužskou částí souboru), „Dvě báby“ (s Cerhovou foukací harmonikou), „Jednou budem dál“ a „Mlýny“.
Sice sál Filharmonie Hradec Králové byl téměř zaplněn, přesto se neubráním pocitu, že ti, kteří by si měli Listopad 89 připomenout především, tady chyběli…
(autor fotoreportu: Patrick Marek)