V pondělí 22.května ve Filadelfii zemřel ve věku 84 let hard-bopový bubeník MICKEY ROKER. Ačkoli nebyl tak známý jako Max Roach nebo Art Blakey, patřil ke špičkovým sidemanům více než 40 let!
Narodil se na Floridě, ale když mu bylo deset, zemřela mu matka. Jeho bahamský otec o něj nejevil zájem, a tak se ho ujala babička a strýc ve Filadelfii. Tam dostal první bicí a strýc mu také pouštěl jazzové desky. Mickeyho bubenickým guru se stal Philly Joe Jones (od Milese Davise a Johna Coltranea). Vlastní kariéru zahájil v roce 1961 u varhanice Shirley Scott. To již zkoušel muzikantské štěstí v New Yorku. V 60.letech hrál nejčastěji se zpěvačkou Nancy Wilson, vibrafonistou Miltem Jacksonem, pianisty Rayem Bryantem a Juniorem Mancem, saxofonisty Sonnym Rollinsem a Stanleyem Turrentinem. Objevil se také na Hancockově majstrštyku „Speak Like A Child“ (1968). Mimořádná byla ale jeho spolupráce s klavíristou Dukem Pearsonem, v jehož kapele tvořil první groovy v jazzové historii s basákem Bobem Cranshawem. V letech 1964 – 1970 se podílel na devíti Pearsonových albech. Hrál také na posledním albu „Live At the Lighthouse“, jež natočil v roce 1970 geniální trumpetista Lee Morgan.
Mickey Roker se ale nejvíce proslavil bubnováním u Dizzyho Gillespieho po dobu celé sedmé dekády. Jeho umění si můžete vychutnat na šesti albech, včetně perel afro-kubánského jazzu „Afro-Cuban Jazz Moods“ či „Bahiana“ (1975). Figuruje na dalších výtečných deskách, které natočili takoví velikáni, jako Gene Ammons, Roy Ayers, Art Farmer, Gigi Gryce, Gene Harris, Bobby Hutcherson, Willis Jackson, Hank Jones, Herbie Mann, Horace Silver atd.
Varhaník Joey DeFrancesco na sociálních sítích o Rokerovi napsal: „Jeho groovy budou trvat věčně!“
