Košický pianista, skladatel a aranžér JÁN HAJNAL patří k jazzovým legendám, průkopníkům moderního pojetí této svobodomyslné hudby na Slovensku. Však to také neměl v 50.letech jednoduché a na konzervatoř se dostal až v polovině let šedesátých. To již měl své vlastní trio (od roku 1963). Kromě toho hrál v dalších souborech – Slovenském jazzovém kvintetu, Tanečním orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě, Espritu Pavla Kozmy, All Stars Triu Jozefa „Dodo“ Šošoky, Tatra kvintetu, nyní v Classical & Jazz Art Duu (s Milošem Jurkovičem). Od roku 2003 koncertuje také sólově, a to s vlastní tvorbou či jazzovými úpravami světové klasiky. A právě jeho autorské počiny pro piano solo vyplnily poslední album „Bartók´s Room“, jež vloni vyšlo na labelu Hevhetia a bylo nominováno na cenu Esprit v kategorii Album roku…
Hajnal na albu čerpá především ze slovenského a maďarského folklóru, který svébytně spojuje s prvky amerického jazzu, blues a swíngu. Toto ve skutečně vydařené formě zaznělo na koncertě v prostorách košické konzervatoře 28.dubna 2015, kde vznikla tato nahrávka. Osm kompozic je cele autorských a 57 minut sólového klavíru vnímavého posluchače ani na chvilku nenudí. V úvodní (a nejdelší) skladbě „In the Countryside“ dokáže pianista na více než desetiminutové ploše udržet proměnlivý hudební tok pohromadě, a přesto střídat s různou výrazovostí, rytmičností a dynamikou folklórní motivy (především slovenské) s jazzem a názvuky odlehčených swingových melodií. V „Zemplinsky Fair“ si pohrává 
nejen s lidovou melodikou za pomoci swingového, ale také honky-tonk rytmu. Ještě více hravěji, až rozverně, album uzavírá titulní skladbou „Bartók´s Room“. Mezitím se Hajnal pouští do nádherných bluesově pojatých výletů; v „Blues For Košice“ přistupuje k typické dvanáctce jako Thelonius Monk, to jest s bohatou škálou výrazu, z něhož se rodil ve 40.letech moderní jazz, v „Blues From Orava“ vytvořil strhující směs blues a slovenského folklóru, v němž se každý klavírní tón zatřpytí. Hajnal umí i balady, které tu okoření swingovou energií, jako v „Sometimes I Touch Your Soul“, onde lyricky rozkošatí k výrazné narativnosti – „May In Košice“. Pro mne osobně představuje vrchol alba skladba „Room Nr.215“; je neobyčejně nápaditě strukturovaná a neméně zajímavě rozvíjená, se záblesky maďarského, potažmo slovenského folklóru, s patrnými vlivy současného jazzu a soudobé vážné hudby.
Když už jsem se zmínil o cenách Esprit a labelu Hevhetia, jehož vydavatelské počiny často (a rád) recenzuji, pak vězte, že 1.května se uskutečnil v bratislavském hotelu Devín 1.ročník Esprit Jazz Summitu, konference zaměřené na téma Jazz na Slovensku, jazz vo svete. A vystoupil tam právě vydavatel Ján Sudzina s přednáškou „Hevhetia: alchýmia úspechu a prehier na globálnom hudebnom trhu“…