To je Weather Report 21.století v jeho nejoriginálnější a nejkreativnější formě! Takto upozorňuje britský label Edition Records na nové album ze svého katalogu, jež natočil dánský pianista a hráč na elektronické klávesové nástroje MORTEN SCHANTZ; jmenuje se „Godspeed“ a jde o cele autorský počin. Sám se k němu vyjádřil takto: „Popřejte šťastnou cestu nám, hudebníkům objevujícím nový hudební Vesmír – jízda do neznáma, to je smysl slova godspeed…“
Morten Schantz se narodil v roce 1980 v dánském Aarhusu. V roce 2005 založil oceňovaný soubor JazzKamikaze, s nímž vydal čtyři výtečná alba. Další čtyři pak jako sólista s vlastními soubory Morten Schantz Trio, Unicorn a Segment. Na novince obsluhuje početný arzenál klávesových nástrojů (Fender Rhodes, Roland Juno 60, Sequential Prophet 6, Moog, Korg, Solina String Ensemble atd.). Na albu „Godspeed“ s ním hraje norsko-švédský bubeník Anton Eger, který byl členem JazzKamikaze a patří dnes k nejvytíženějším skandinávským bubeníkům mladší generace. Třetím aktérem, což lze považovat za vrcholný Schantzův tah, je pak současný nejlepší norský saxofonista Marius Neset. Ten zde střídá sopránku s tenorem a vypomáhá s Korgem a synzezátorem. Vskutku hvězdné trio!
Téměř hodinové album obsahuje tucet Schantzových skladeb, vpravdě šťavnatých, osvěžujících. Je uvozeno nádherně klenutým, v závěru až hymnicky ambientním výletem do mystického nitra „Silence In the Tempest“ (Part I.a II.). Tady Neset připomíná lyrického Garbarka; jeho tenorsax je podobně lahodný. A ještě jedna skladba se odklání od jazz-rockové hutnosti – „Cathedral“ je vklíněna mezi dvě největší vypalovačky a jde o duo klavír a sopránka; pozorný posluchač zajisté zaznamená názvuk různých podob „Ave Maria“…
A pak už je posluchač svědkem nově uchopeného zvuku legendárních Weather Report. Nejde o reinkarnaci, a už vůbec ne recyklaci, ale o nový pohled na fusion 70.let; ale s tím, že bude zachováno ano magmatické vření a syrovost. Již druhý track, titulní „Godspeed“, dokazuje dechberoucí instrumentální mistrovství všech tří protagonistů. Nejvýraznějším stylotvorným prvkem je kromě razantních sól zvuk el.piana, častý souzvuk saxu (tady sopránky) se syntezátory a úderné bicí nástroje. Trio pak i v každé následující skladbě dokáže hudební tok postupně zahušťovat, dynamicky i výrazově proměňovat, a samozřejmě mistrovsky vygradovat. V „Escape Velocity“ je posluchač svědkem spojení drsného jazz-rockového zvuku s monkovským pianem a hard-bopově krkolomným tenorsaxem. V baladě „Growing Sense“ se mísí perlivé el.piano s valivým rytmem a klenutým saxofonovým rozvíjením melodického tématu. Vyloženě electro-jazzovým nářezem budiž „Mortial Arts“ s hustým rytmickým předivem, kde Neset vystřihne sóla nejen na oba saxofony, ale též na el.piano. Zvukově jinak vypjatou skladbou je „Airglow“, která začíná ambientně a poté se rozvolní vskutku výbušným způsobem až k noise, protkanému ostrými tóny sopránky. Následující „Ceasefire“ je opět čitelným návratem k Weather Report, včetně ethno-jazzových prvků a sólových jízd syntezátoru, el.piana, sopránky a bicích. Kompozice „Drill“ je sycena minimalistickými riffy a groovy, přičemž se struktura neustále mění a někdy dosáhne i lyrických ploch, tu podmalovaných perlením piana, onde varhanní podmalbou. Následující „Nuclear Fusion“ posluchače v souladu s názvem zahltí robotickým zvukem, industriálními erupcemi a free-jazzovým chrlením tenorsaxu. Nejdelší kompozice na albu, „Dark Matter“ (8:33), je pak více zklidněnou záležitostí pro výtečně sólující Nesetův tenorsax, po němž se opět blýskne Eger…
Poslední dekáda se vyznačuje jazz-rockovými reminiscencemi, ať již v podání tehdejších průkopníků, či nové generace hráčů, ale většinou tomu chybí ona živočišná energie a neotřelost hudebních nápadů. Smekám Schantzovi – „Godspeed“ je vzácnou výjimkou! Mimořádný počin…
