Ještě na sklonku loňského léta sháněl ONDŘEJ ŠTVERÁČEK peníze na dokončení svého nového alba, jež natočil v kvartetu s americkým bubeníkem Genem Jacksonem. Před měsícem pak „Sketches“ vyšly vlastním nákladem, respektive na jeho vlastním labelu Štvery Records…
Jsem nadšen tímto počinem! A nejen proto, že jsem autorem sleeve note. Z něho si dovolím citovat:
Štveráček po boku Jacksona, Baroše a Kováče udělal opravdu další krok vpřed. Svou hru navýsost organicky začlenil do celkového zvuku, jakoby se zklidnil, nebo snad dokonce zkrotl. Ale jen zdánlivě. Přiznám se, že i já jsem tomuto dojmu podlehl při poslechu předchozího alba „The Calm“. Ale novinka vrhá na tento další rozměr Štveráčkovy hry zcela jiné světlo. Nejde ani tak o další rozměr, jako o vyzrání, dotažení jeho jazzové řeči. Snaha o přirozenou dokonalost. Ne, není to oxymóron, jak by se mohlo zdát. Poslechněte si především balady, jako například „I Want To Talk About You“ či „It Could Happen To You“, a pochopíte, co mám na mysli. Vždyť on je povýšil na ta nejvášnivější i nejněžnější, nejživelnější i nejjímavější vyznání, sycená touhou i odevzdáním se tomu, co nás, lidi, přesahuje. A pak jsou tu dva protipóly, jež vnášejí do alba „Sketches“ n(v)esmírné napětí – emocionální expresivita v „Three Card Molly“ na straně jedné, na té druhé pak melodické pohlazení v „Lullaby“. A aby toho náhodou nebylo málo, tak v „Bunch Of Gypsies“ hraje Štveráček na sopránku. A jak! Její zvuk je jako břitva…
Bezmála 68 minut je posluchač vtažen do strujícího jazzového dění, jaké lze zažít snad jen na těch nejlepších Coltraneových albech. Už obal evokuje tohoto nepřekonatelného génia. Ale Štveráček ho nekopíruje, ani nevykrádá, on na něj navazuje v tom nejlepším smyslu slova. Neposouvá tu hudbu technicky dál, nerozvolňuje ji ještě víc, on se s ní ztotožňuje a nabaluje na ni sebe coby svébytný, jedinečný tvůrce. Jeho spoluhráči jsou navíc zkušenými, kongeniálně myslícími instrumentalisty, kteří hrají sice naplno a se vším umem, ale nemají potřebu drát se před svého lídra. A Štveráček je natolik zkušený lídr, že jim nechává dost prostoru, a v té správné míře, již ta která skladba vyžaduje. Pianista Klaudius Kováč je na rozdíl od svého vlastního bratrance Ondreje Krajňáka více zakotven v tradici, čímž dravě modernímu Štveráčkovi vytváří protipól; ovšem co do energie je jeho hra neméně strhující. Kontrabasista Tomáš Baroš roste den ode dne a blýskl se i autorsky – „Bunch Of Gypsies“ zdobí skutečně skvostný hudební motiv! Hvězdný bubeník Gene Jackson neexhibuje, soustřeďuje se na zahušťování rytmického proudu, z něhož vystřelí vstříc posluchači třikrát parádní sólo. Ve Štveráčkově titulním kusu vytvářejí dokonce kontrapunkt proti hlasům tria, v „Three Card Molly“ se samozřejmě nemohl nechat zahanbit vůči autoru Alvinu Jonesovi (album „Genesis“ z roku 1971, kde mimochodem hrají hned tři velcí saxofonisté: Joe Farrell, Dave Liebman a Frank Foster!). Třetí skvostné sólo zazní v jeho vlastní kompozici „Before Then“; ta figuruje také na jeho loňském albu „At One“, které natočil s varhaníkem Tonym Monacem a kytaristou Yosuke Onumou. Zatímco zde kralují ohebné groovy, na Štveráčkových Skicách jde o hard-bopovou lavinu…
Balady „I Want To Talk About You“ a „It Could Happen To You“ představují mistrně zhutněné a zintenzivněné, původně sladkobolné písně ze čtyřicátých let. Štveráčkův tenor je tady prostě neuvěřitelný a frontman dokazuje hráčské mistrovství a plné nasazení v rozvíjení tématu a totální ponor do vlastního nitra. A když je potřeba, dokáže být něžně melodický a vykouzlit vřelý, klenutý saxofonový hlas; jako v závěrečné „Lullaby“, kterou věnoval své dceři Anně…
Album lze získat přes stránky http://www.ondrejstveracek.com/!
