Devět let jsme si museli počkat na čtvrté autorské album kytaristy DAVIDA DORŮŽKY; předchozí vyšlo v roce 2008 („Silently Dawning“). Počátkem letošního roku spatřily světlo světa „Autumn Tales“ a vyšly opět na značce Animal Music. A podzimní náladu navodí již booklet, plný výtečných fotografií Dušana Tománka…
David Dorůžka nové album natočil v triu, a opět se spoluhráči, s nimiž si beze zbytku rozumí. Kontrabasista Jiří Slavík je v poslední době skloňován ve všech pádech, neboť nedávno vydal vlastní album „Mateřština“ a návrat k moravským kořenům je po římské, londýnské a pařížské anabázi opravdu velkolepý. Bubeník Martin Novák, Hollenbeckův žák na Jazz Institute Berlin, získal zkušenosti u Jany Kirscher, Lenky Dusilové a je členem kapely Lanugo. Na Dorůžkově albu válí též na arabský buben darbuka. „Autumn Tales“ obsahují 12 tracků; vedle pěti Dorůžkových skladeb, dvou příspěvků Slavíkových a jedné společné improvizace čekají na posluchače dvě Dorůžkou instrumentálně upravené židovské písně, jeden prvorepublikový evergreen a jako třešnička na dortu píseň od Martinů!
Album má většinou introvertní náladu, ale v žádném případě nestudí; Dorůžkově triu se totiž podařilo do zahloubanosti až skandinávské dostat orientální žár z Blízkého východu i židovský lament. A koneckonců to umí rozbalit i pěkně post-rockově, což je případ úvodní, nejdelší skladby „Glaciers Melting“ (8:14). Tady trio odkrývá všechny své zbraně, včetně práce s dynamikou, gradací, výrazovou proměnlivostí (dokonce dojde i na ambientní vsuvku). A samozřejmě kytarového umu lídra a hutného projevu rytmiky, jež působí až vzrušeně, jak je nespoutaná, a přitom přesná. A pak již protagonisté budují náladu, která je nakažlivá; dokáží odhadnout, jak instrumentálně nepřesytit zvuk, a přesto litujete, že ta která skladba končí. Cit hudebníků zbytečně neprotahovat hudební tok, ale maximálně využít neotřelých nápadů v rozvíjení tématu, způsobuje nepřetržité napětí a nevyčerpatelnou svěžest. Kontrabasista Slavík je navíc mistr hry smyčcem; jeho plnokrevná, intonačně dokonalá hra zdobí například „Tale Of the Autumn Sea“, „Opuštěný milý“ od Martinů a „Song From the North“. Dorůžka dokáže svou kytaru přiblížit arabské loutně oud („Shir Hamidbar“), ve Slavíkově skladbě „Vláček motoráček“ se vyrovná countryovým výletům géniů jazzové kytary Billu Frisellovi a Johnu Scofieldovi, umí také na svůj nástroj tu židovsky jímavě zpívat („Unter Dayne Vayse“, „Sh´chav Beni“), onde až rockově frázovat („Uchem“). Příkladem mistrné gradace, zhušťování a intenzivnění v práci s hudebním materiálem se pak projevuje naplno v „Homeland Elegy“ a především, a to opravdu nečekaně, v Korbařově předválečném hitu „Hm hm, ach ty jsi úžasná“ – od swingových základů se Dorůžkovo trio odrazí k frisellovskému rozvíjení melodie a následné hard-bopové jízdě, korunované Novákovým sólem na bicí!
Neobyčejně lahodná deska…
Křtít se bude 20.února v pražském Jazz Docku!
