Martin Joey Dine v roli jazzového Copperfielda!

Martin Joey Dine v roli jazzového Copperfielda!

zvuk
90
obal
90
hudba
90
90

Před více než dvěma lety jsem zde představil nesmírně talentovaného mladíka jménem MARTIN JOEY DINE, a to v souvislosti s jeho debutovým albem „Wario“. První autorskou desku tohoto francouzského pianisty (žijícího nyní v Amsterodamu) jsem označil jako nejzralejší jazzový debut posledních let. Nedávno vydal pod vlastní koncertní agenturou Jazzement Vôtre (tedy v podstatě vlastním nákladem) druhé, opět plně autorské album, jež se zove „Copperfield“. A opravdu zde ve většině z deseti kompozic po hudební stránce čaruje!

Dine na albu hraje nejen na piano, ale také v závěrečné skladbě na hammondky B3. Vůbec je celá nahrávka zvukově bohatší a pestřejší, než debut. Dokonce v úvodním tracku („The Mysterious Side Of Amsterodam“) zní komorní ansámbl pod taktovkou a v aranžmá Bely Horvata, takže zde více jak jazz kraluje vážná hudba. Ovšem pak už to naplno rozbalí většinou kvintet, jehož složení vedle pianisty tvoří další zajímaví mladí muzikanti. Tenorsaxofonista Nicolo Ricci je Ital, ve 23 letech odešel studovat do USA (Chicago, New York), od roku 2011 vyučuje hru na saxofon v Miláně. Dalším saxofonistou je tady Rodolphe Lauretta,  představitel francouzské fúze hip-hopu a jazzu. Další Francouz, Gael Petrina (baskytara, kontrabas, el.efekty) je členem známého experimentálního jazzového tria The Kandinsky Effect. A bubeník Tim Campanella se proslavil ve francouzské formaci Electrophazz, jež produkuje jazz ve spojení se soulem, hip-hopem a poezií. Občas se přídá didgeridoo, na něž hraje Othello Ravez,  hvězda francouzského ethno-jazzu. A nechybí ani el.kytara, byť v jediné skladbě, v rukou Řeka Alexise Kasinose,  jenž ale studoval v Amsterodamu, kde nyní i žije.

Martin Joey Dine - Weeping Willow

Album dostává patřičné grády již ve druhém tracku „Heidi“, syceném výraznými groovy a harbopovými sazbami, včetně sól robustního tenora a perlivého piana. Následující kompozice pravděpodobně odkazuje k legendárnímu studentskému hororu z roku 1981 „Devöl Dance (Tanz der Teufel)“, neboť se tak i jmenuje; klavírní staccato, výrazná, ostrá rytmika, zvolňování, napětí, minimalistické pasáže a zlověstnost…ano, je tam též. První vrchol přichází s jedinečně propracovanou kompozicí „Lisboa (Yellow Tram)“. Lyrické klavírní antré vyústí ve vypjaté saxofonové party, ostrohrannou rytmiku, proměnlivý tok, jenž je podmalován smyčci, elektronickými efekty a didgeridoo, přičemž útržky klavírních preludií a tenorsaxofonovou melodii ochucují ozvěny vášnivého tanga a jímavého fada. Na zhušťování a gradaci jednoho jediného hudebního motivu, evokujícího Chopina, je postavena skladba „Weeping Willow“; vyloupne se také výtečné kontrabasové sólo a vybuchnou bicí.

martin--

Pozoruhodná je i kompozice „London Waiter“, která vychází z klasického hot-jazzu, jenž se přelévá střídavě do zvukově zašpiněného jazz-rocku a lehkonohého swingu; vše korunuje bluesová coda. Druhý vrchol představuje více než sedmiminutový „Goliath“; proměnlivé fusion s rytmickým předivem a výbornými sóly hbité kytary, klavíru a jazzově projasněného tenora. Po filmově melodickém „Der Pianist“ s hardbopovým finále přichází sólový klavír v „Boudin Country (For Romain)“, kde se mísí honky-tonk, blues, monkovská lyrika a cajun; jak by ne, když je skladba inspirována Zemí jelit, Louisianou. Album vrcholí strhující jízdou „The Psychedelic Joint“; po úvodním kontrabasovém partu nastoupí hutná rytmika, saxofonové sazby a Dine začne válet na varhany. Dechberoucí gradaci napomáhají též sóla tenora a bicích…

Á propos: Limitovaná edice 500 kusů CD vyšla před týdnem!

Je libo poslech? Nuže:

Copperfield by Martin Joey Dine