Na pultech knihkupectví se objevila nová biografie, týkající se fenomenálního kytaristy a zpěváka Erica Claptona. Napsal ji renomovaný britský novinář a spisovatel Paul Scott a jmenuje se „Eric Clapton. Motherless Child. Biografie“. Držitel 18 cen Grammy, geniální umělec s tváří poklidného bluesmana, je zde vykreslen i jako člověk nejistý, který si prošel peklem drogových a sexuálních excesů  a stavy na pokraji smrti. Ačkoli biografie obsahuje až skandální podrobnosti z Claptonova života (některé dosud nezveřejněné), je psána s respektem k němu.

Titul knihy odkazuje ke Claptonovu oblíbenému spirituálu, jež vystihuje jeho vlastní dětství bez matky a pocit člověka bloumajícího světem bez záchytného bodu. Matka se o něj téměř nestarala, nakonec ho v 16 letech odložila. Vychovávali ho prarodiče. První kytaru měl ve 13 letech. Hrát na kytaru se učil podle bluesových desek, odkud si osvojil později charakteristické dlouhé tóny podobné houslovým, jež mu údajně vysloužily přezdívku Slowhand. (Možná za ní ale stojí jeho pomalé vyměňování strun.) Nejvíce ho ovlivnil Robert Johnson a Muddy Waters.

Kariéru profesionálního muzikanta zahájil Clapton v 18 letech v kapele The Yardbirds. Bylo to v říjnu 1963. O tři roky později spoluzaložil supertrio Cream (s Jackem Brucem a Gingerem Bakerem). Pak se přidal k Mayallově skupině Bluesbreakers. Od roku 1970 se věnoval sólové dráze, kterou mu skvěle odstartoval gigantický hit „Layla“. A pak následovala hvězdná kariéra, lemovaná dvacítkou řadových studiových alb (počítaje v to již „I Still Do“, které vyjde 20.května), tuctem alb živých (včetně „Unplugged“ z roku 1992, komerčně nejůspěšnějšího titulu) a bezpočtem kompilací, soundtracků a účasti na nahrávkách jiných (např. Georga Harrisona, Paula McCartneyho, Franka Zappy, Stinga či Rogera Waterse).

Paul Scott odhaluje v nové biografii Claptona také jako muže, který jen zázrakem přežil vlastní zničující temperament. Ve svém nejhorším období potřeboval k tomu, aby mohl fungovat, hromady drog (heroin, kokain, léky proti bolesti) a dvě láhve vodky denně. Drogové závislosti se zbavil počátkem 70.let, silná závislost na alkoholu trvala až do let devadesátých. Tehdy také vzniká jeho nejjímavější píseň „Tears In Heaven“. V roce 1998 pak otevřel na karibském ostrově Antigua Crossroads Centre, rehabilitační zařízení pro ty, kteří se léčí ze závislostí na drogách a alkoholu. Autor biografie nesklouzává k lacinému bulváru, ale ani se nesnažil vyhnout dlouhému seznamu žen, se kterými Clapton prožíval nekontrolovatelné vztahy, či spíše sexuální dobrodružství; nechybí třeba herečka Sharon Stone, supermodelka Christy Turlington, Carla Bruni (nakonec mu ji přebral Mick Jagger, i když ho Clapton prosil, ať to nedělá, že je zamilovaný…), údajně i princezna Diana.
V roce 2011 dal do charitativní dražby své hudební vybavení, včetně 70 kytar! Byla mezi nimi i slavná „Brownie“, Stratocaster z roku 1956, s níž nahrál „Laylu“. A jak uvádí autor knihy, když kytaru přinesli, povstalo v aukční místnosti všech zhruba 800 lidí, hlavně mužů, a spontánně se kytaře uklonili na znamení úcty k nástroji. „Brownie“ v pouzdru s nápisem Derek and the Dominos měla odhadní hodnotu 80 000 až 100 000 $. Nakonec se prodala za 497 000 $.
A mimochodem – Eric Clapton je jediným muzikantem, jenž byl 3x uveden do Rock´n´rollové síně slávy.

Tato nepochybně strhující kniha čeká na dva z vás, kteří správně zodpoví následující otázku: Kolikrát vystupoval Eric Clapton v ČR a kdy naposledy? Výherce budeme kontaktovat emailem 1.června.

Účastí v soutěži dáváte souhlas se zasíláním newsletterů s novými články a soutěžemi z Jazzportu.

Please wait...

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..