V rámci 700.výročí narození Karla IV., krále českého a císaře Svaté říše římské, vystoupil 18.března v Knihovně města Hradce Králové soubor ARS CAMERALIS s programem „Hudba z doby Karla IV.“ Ve víceúčelovém sále proběhla dva dny předtím také přednáška uměleckého vedoucího souboru, doc.Lukáše Matouška (pedagoga na pražské AMU), na téma „Hudební nástroje v době Karla IV.“

Lukáš Matoušek (v Ars Cameralis hraje na flétny, kamzičí roh, jednoručky, chorus, krumhorn a gotickou harfu) se věnuje studiu středověkých nástrojů již přes 40 let (dokonce i v Londýně díky stipendiu British Council). Např. ve slovenském (!!!) odborném tisku vyšla jeho studie „Středověké hudební nástroje na schodišti Velké věže hradu Karlštejn“. Letos v létě pak má vyjít konečně výpravná kniha o dobových nástrojích 13.- 15.století. Jeho bádání tak zásadním způsobem, a to v celém evropském kontextu, přispívá k rekonstrukci dobových nástrojů, včetně způsobu interpretace. Může tak dnes ožít 700 let stará hudba v autentické podobě, jak opravdu zněla! Soubor Ars Cameralis vznikl již v roce 1963 a vedle historické hudby interpretoval také soudobou hudbu českých skladatelů. Vždyť sám Matoušek byl a je výrazným moderním skladatelem, stejně tak další nynější člen, Hanuš Bartoň (o něm jsme již před časem přinesli portrét). Ten zde hraje na varhanní portativ, středověký cimbál, cembalino a kotlíky. Současnou sestavu doplňují mezzosopranistka Oldřiška Richter Musilová a Jiří Richter (fidula, rybebka, citola).

Program koncertu byl rozdělen na šest částí: „Čechy v době Karlově“, „Hudební Francie“ (včetně dvou písní slavného autora Guillauma de Machauta), „Karlovy korunovace v Miláně a v Římě (1355)“, „Karlova svatba v Krakově (1363)“, „Hrají oblíbení hudebníci Karla IV.“ (např. Pištec Svach, řečený Zlatá ruka) a „Universita Karlova“. Trojice instrumentalistů střídala všechny výše uvedené nástroje, takže hudba byla nesmírně různorodá, ačkoli šlo o jednoduchou polyfonii, s neobvyklými, v dnešní hudbě neslyšenými barvami. Absolutorium zaslouží především Bartoň; jeho hra na varhanní portativ a zvláště cembalino byla až virtuózní. Richterovi by jistě král a císař také udělil čestný titul Rex histriorum (král všech jokulátorů, t.j.středověkých hudebníků, v Richterově případě fidulistů). Vynikající byl též zpěv Richterové Musilové – přirozený, čistý, s bravurním frázováním i lahodnou koloraturou.

Ars Cameralis dokázali posluchače přenést do dávných časů, kdy byly Čechy politickým i kulturním středobodem vzdělané Evropy. Dnes takový návrat do minulosti působí dokonce jako očistná kúra. A snad i povzbuzení…

(autor fotoreportu: R.Matěnová)

Další podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..