V řadě Young German Jazz vyšlo na značce Act Music již třetí album německé funky-jazzové formace MO´BLOW. Zove se „LIVE IN BERLIN“ a jak titul naznačuje, jde o záznam živého vystoupení, a to v berlínském klubu A-Trane. Předchozí dvě studiová alba produkoval Nils Landgren, takže není překvapením, že hostuje jako zpěvák a trombonista; ony klubové koncerty v polovině loňského srpna byly vůbec ozdobeny vynikajícími hosty…
Kapelu založil saxofonista a skladatel Felix Falk (roč.79), který zde hraje taktéž na didgeridoo. Studoval hudbu v Berlíně a Liverpoolu, kde také v roce 2002 sestavil svou první funky-jazzovou kapelu. O tři roky později již vznikl nynější kvartet Mo´Blow. S ním pak stačil dodnes koncertovat ve 20 zemích světa, včetně Číny, Ruska a Malajsie! Druhým sólistou je pianista Matti Klein (především na Rhodes), rytmiku tvoří baskytarista Tobias Fleischer a bubeník André Seidel.
Felix Falk kraluje především s barytonsaxofonem. Hned v úvodní funkové svižnůstce „Slingshot“ se na vás vyvalí riffy vesmírné energie, zahuštěné slapující a oktávovou baskytarou, hutnými bicími a klávesovým předivem, nad nimiž Falk pěkně od podlahy odsekává svůj drsný part. V „Ricky The Lobster“ naopak drásá altku, výrazové a rytmické proměny nechávají vyznít též sólům el.piana a bicích. V „Count XVII.“ si můžete vychutnat perfektně frázující didgeridoo, jež Falk střídá se sopránkou, na altsaxofon se patřičně rozdivočí v nejdelší kompozici alba „Call Me Milroy“ (10:02), kde dosáhne až free-jazzové zběsilosti! Pianista při svých sólech zhusta dosahuje Manzarekova výrazu v majstrštyku The Doors „Riders On the Storm“, což vytváří protipól funkovému nasazení spoluhráčů, a tudíž i vzrušující napětí v celkovém soundu.
Dalším nezanedbatelným plusem je podíl hostů, kteří tady rozhodně nejsou jen do počtu a jen pro zajímavost. V „No Particular Way“ se autorsky i pěvecky blýskne Pat Appleton, jinak zpěvačka nu-soulového souboru De-Phazz. Baladu „Ray“ vygraduje až do nebeských výšin polský houslista Adam Baldych, považovaný dnes za nejlepšího Evropana s jazzovým smyčcem. V rockově řízné „Along Came Mag“ prosvitne výtečné sólo nadějného německého vibrafonisty Franze Bauera, jež dokreslí Falkova sopránka. Typickou funkovku „Fried Chocolate“ ozvláštní souzvuk chromatické foukací harmoniky s barytonsaxofonem; Falk i hostující Kacper Smoliński, harmonikář polské jazzové kapely Weezdob Collective, též vystřihnou dechberoucí sólové chorusy. Hostující hvězdou první velikosti je pak funkový král ze Švédska, Nils Landgren; v „Rolling In the Deep“, jediném převzatém fláku (hit zpěvačky Adele), si zazpívá i zahraje šťavnaté trombonové sólo, naopak v „Gimme The Boots“ je pouze součástí dechové sekce a zpívá spolu s ostatními onen titulní slogan Dej mi boty! – ovšem v závěru se prostřídá v sólovém partu s didgeridoo, zahraným vskutku strhujícím způsobem…