29Z kvílení do přidušených nářků bílé opice… Norský trumpetista Didrik Indgvaldsen spolu s českým seskupením tvoří poněkud neotřelé kvarteto pod názvem NOCZ. Agresivní dech saxofonu netrpí detailem. Sóla, která se svírají v schizofrenním kašli, podtrhnutá citem pro rozmanitost bicích, jež koketují s kontrabasem. Hráči upustili od obligátní stavby kompozic, jež by vyzněla jen jako nutná páteř kompletního výrazu skladeb. Naopak čtveřice překvapila větší dávkou hravosti a feelingem, který si posluchač může vychutnat pouze takhle naživo. Pódiový kontakt je pro NOCZ zárukou opravdového hráčství a nasazení, jež jsou pro takovou náročnou fúzi moderního jazzu a volné improvizace nezbytností.

Kvartet postrádal hlas Ivy Bittové, zaznamenaný na poslední albu souboru, takže její neúčast do jisté míry ochudila standardní zvuk skladeb. Instrumentální výraz kapely ale nenudil, dokonce bych si dovolil tvrdit, že posluchačský zážitek byl tak o level výše!

Další podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..