Severské blues s jižanským zpěvem
zvuk100%
obal80%
hudba95%
92%Průměrné skóre

Dokonce i Norové dělají blues, a jak! Kytarista KNUT REIERSRUD si se svou kapelou navíc pozval 72-letého zpěváka původem z Louisiany, se kterým natočil album již před 4 lety („One Drop Is Plenty“ na norském nezávislém labelu Kirkelig Kulturverks) – jmenuje se MIGHTY SAM McCLAIN. Ano, je to ten samý zpěvák, který se vydání nového alba „TEARS OF THE WORLD“ již na věhlasné značce ACT Music bohužel nedožil. Krátce po dokončení desky ho stihla mrtvice a dva měsíce nato (16.června) ve věku 72 let náhle zemřel.

Album ve formě CD a vinylového LP o stopáži 50 minut obsahuje tucet rhythm-and-bluesových a soulově zabarvených písní, z nichž sedm je z autorské dílny buď Reiersruda či McClaina. Americký zpěvák byl v roce 2013 dokonce nominován na cenu Grammy za píseň „Too Much Jesus (Not Enough Whiskey)“. Norský kytarista (na albu hraje též na foukací harmoniku, občas piano a doprovodný zpěv), ročník 61, spolupracoval ještě s Five Blind Boys Of Alabama a dalšími představiteli blues, soulu a gospelu, ale též i se zpěváky a instrumentalisty z Afriky, Nepálu, Íránu, Iráku a Palestiny. Jeho kapela je pro toto nové album sestavena z výtečných hudebníků norské jazzové i rockové scény: kytarista Bjørn Holm je dokonce členem známé punkové kapely Gråsuggorna (ale umí znamenitě i na akustickou kytaru), David Wallumrod (Hammond organ, Wurlitzer, piano, Prophet5) patří se svým Ensemble k hvězdám vydavatelství ECM, basák Nikolai Hængsle Eilertsen tvrdí muziku v souborech jako BigBang, The National Bank a Elephant9, bubeník Andreas Bye doprovází třeba písničkářku Hanne Sørvaag či basistu a skladatele Jo Fougnera Skaansara, Håkon Kornstad patří k nejlepším saxofonistům a flétnistům v zemi (má vlastní trio, je členem experimentálního tria Wibutee a spolupracoval snad se všemi skandinávskými jazzovými veličinami), Martin Horntveth (tympány, tubular bells, smyčce) se proslavil jako protagonista Jaga Jazzist a vedlejšího, rockového projektu členů této slovutné nu-jazzové kapely The National Bank. Mohlo vzniknout špatné album? Ani náhodou…

Tears-Of-The-World_teaser_550xAlbum otevírá „Tears Of the World“ z repertoáru Willieho Halea, amerického rhythm-and-bluesového písničkáře známého spíše jako Little Beaver; svižnou soul-bluesovku s výraznými sazbami dechů, varhanním spodkem a hutnými basovými vyhrávkami korunuje plnokrevné tenorsaxofonové sólo. Od stejného autora zazní ještě vyložená r´n´b hitovka „I Wish I Had A Girl Like You“. Hodně se povedla coververze pomalé dvanáctky „Please Mr.Foreman“, již napsal a proslavil představitel chicagské bluesové scény 70.a 80.let Joe Lee Carter; zazní tady postupně všechny klávesové nástroje a použití smyčců nevyznělo vůbec sirupovitě, naopak! Jedinečně byl pojat již standard „Que Sera, Sera“, Oscarem oceněná píseň z Hitchcockova thrilleru „Muž, který věděl příliš mnoho“ z roku 1956; Reiersrud, McClain a spol. z něho vydolovali soulový a bluesový oheň. Podobně dopadla countryová balada „Too Proud“ od Carlene Carter; tahle úžasná dvanáctka, patřičně smutná, zazpívaná hluboce posazeným hlasem, s lahodným varhanním zvukem, nenásilnou rytmikou, podkresy steel-kytary, s foukací blue harmonikou a gradací díky použití tympánů a tubular bells představuje absolutní vrchol celého alba! Z autorské dílny McClaina pochází trojice songů: nafunkovělá „Friends“, countryovka „Somebody Help Me“ a značně rocková „Things Ain´t What They Used To Be“. Z pera Reiersruda pak vzešly rhythm-and-blusové a soulové písně s bluesovým feelingem „Jewels“ (vskutku nádherná sóla harmoniky!), „Living In the Key Of G“, optimisticky naladěná (však je také inspirována stejnojmennou knihou s podtitulem Osm klíčů k dosažení dobrého úspěchu), chytlavá hitovka s výraznými riffy a smyčci „Apples (Don´t Fall Far From Tree)“ a závěrečná blues-rocková pecka „Promised Land“, jež navýsost vydařené album korunuje…

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..