Další drtivé trio Davida Kollára

Další drtivé trio Davida Kollára

zvuk
95
obal
90
hudba
90
92

Mezinárodně uznávaný hudebník napříč žánry, slovenský kytarista s světoběžník David Kollár, vydal na východoslovenském labelu Hevhetia v krátkém čase další album. Pouhý měsíc po debutu tria KoMaRa, produkující progresivní rock ve stylu King Crimson (však je také členem bubeník Pat Mastelotto), objevilo se album „MiV“ trojlístku The Blessed Beat. Ten tvoří vedle Kollára ještě italský trumpetista Paolo Raineri (známý již z KoMaRa) a další Ital, bubeník Simone Cavina, obsluhující též roztodivné perkuse a elektroniku.

Hudba The Blessed Beat je jiná, než KoMaRa; je více analogová a vychází z improvizace, takže album „HiV“ je natočeno vesměs živě, ačkoliv ve studiu (v Bologni pod dohledem Bruna Germana). „Kostry skladeb vznikly tak, že hrajeme jeden improvizovaný koncert, potom druhý, třetí, a z toho si vybereme to, co nám vyšlo nejlépe,“ vysvětlil způsob tvorby Kollár, „takže devadesát procent je o improvizaci, zbytek jsou hrubé kostry. Máme minimum harmonií, hrajeme jen o dvou, třech tónech, takže Paolo nikdy neví, co budeme dělat. Organizovaný hluk je taky hudba. Nechceme hrát A dur, G dur, C dur, takže hrajeme toto. Sami protagonisté svůj výsledný hudební tvar označují jako cinematic visionary avant-jazz-rock.

The Blessed Beat album recording!!! - David Kollar, Paolo Raineri, Simone Cavina

the-blessed-beat-mivVíce než padesátiminutové album představuje vlastně svéráznou hudební koláž v osmi částech, inspirovanou povídkou „Kopulující kalifornská mořská panna“ Charlese Bukowského, v níž se to hemží traumaty, lačností, násilím, nekrofilním sexem, prostě oním typicky špinavým realismem autora. Trio svou hudbu staví na extrémních polohách mezi meditativností a noise či hardcorem, přičemž pracuje důsledně s dynamickými i výrazovými proměnami a pozvolným houstnutím hudebního toku a jeho gradací. Kollár na svou kytaru hraje často smyčcem či pomocí různých předmětů, což je patrné třeba hned v úvodním tracku „I Feel It In My Blood“ či v pořadí třetím „Like Garbage Left In the Sink“, kde dokonce evokuje violu da gamba. Taktéž trubka je zde výsostně lyrická a navzdory nervním bicím zůstane zachován meditativní charakter skladby. Výrazně kytarově riffovité, to jest více rockově přímočarejší, je dvojice tracků „Doesn´t Look Dead To Me“ a „Best Fuck I Ever Had“, mezi nimiž je vklíněna první ze dvou noise-hardcoreových smrští, miniatura „The First Thing To Come and The Last Thing To Go“. Dost drsná je i ta druhá („You´ve Been Fucking Dead Women All Your Life“), jež odděluje dvě nejrozměrnější skladby alba. V pořadí šestý track „Just Like A Mermaid“ je vlastně vzrušující parafrází slavné dylanovky a na ploše 13 minut se odehraje pitvorně lyrické hudební drama s pnutím mezi klokotavostí a nezakořeněností zvukového podloží a jakousi rozsekanou baladičností sólového partu trubky. Naopak závěrečná skladba „Only A Damn Fool Falls In Love“ (11:06) je notně zatěžkána hutným, valivým podložím, přičemž trubka je lyricky elektrifikována; hudební tok barevně, dynamicky, melodicky i výrazově proměnlivý nepostrádá vzrušující meditativnost (či lépe meditativní vzrušení?). Postřehnutelné jsou zde také prvky elektroakustické hudby…

http://music.davidkollar.sk/album/miv