konkrétní podzim 2015-Již podeváté uskutečňuje Klub konkretistů KK3 v Hradci Králové výstavní projekt KONKRÉTNÍ PODZIM. Zve do něj výtvarníky nejen z České republiky, ale také ze zahraničí, kteří se umělecky vypořádávají vždy s určitým jednotícím tématem, respektive symbolem; letos je to trojúhelník. Vystavené práce lze zhlédnout do 31.října na třech místech: Galerie AMB (Sbor kněze Ambrože), Galerie U Přívozu (Státní vědecká knihovna) a Galerie Villa Concreta (Tomkova ulice).

Mezi desítkami výtvarných děl zaujme též dvojí videoinstalace, a to v Galerii U Přívozu. V tamních moderních, prosvětlených prostorách ucho zvukového, potažmo hudebního fajnšmekra přišlo na své již při vernisáži 5.října. Petr Zirhut, hornista Filharmonie Hradec Králové, zahrál na svůj mozartovský nástroj vskutku vzrušující improvizaci happeningového charakteru, jež ale nezabloudila, ačkoliv se dostala až do hájemství spektralismu. Hned u vchodu do výstavního areálu pak visí obrazovka, na níž můžete sledovat dvě pozoruhodná videa.

Autorem prvního počinu je Vladimír Havlík (roč.59), olomoucký výtvarník, filmař, performer a hudebník, který již od osmdesátých let neustále reviduje východiska našich každodenních jistot, jak se o jeho tvorbě vyjadřují kurátoři. A činí tak s urputností naivisty a poety, dodávám já. Počátkem letošního roku obdržel cenu Umělec cenu, již od roku 2007 udělují zástupci mladší generace umělci nad 35 let, aby tak dali najevo, kdo je pro ně skutečnou autoritou. Havlíkovo nejnovější video má název „Děd Vševěd“ a je vlastně remakem jeho loňského dílka „Země na zemi“, které využívá výseků z jednoho dosud nezveřejněného raného autorského filmu. V tomto případě zarámoval hlavu onoho starého člověka trojúhelníkem. Významnou složkou minimalistických filmových obrazů je elektronická hudba Havlíkovy kapely Ostrý zub, jež čas od času také koncertuje, či lépe řečeno happeninguje. Takže si onen zmíněný trojúhelník dosaďte do původního videa a dostanete Děda Vševěda se vším všudy:

Druhým uměleckým videem je sice pouze šestatřicetisekundová miniatura „Základní tvary a jejich zvuky“ z roku 2009, ale přesto nepřehlédnutelné a hlavně nepřeslechnutelné. Autorem obrazové části, sestávající z trojúhelníku, čtverce a kruhu, je vizuální umělec, sochař a performer Martin Zet (roč.59); ten mimochodem cenu Umělec cenu získal v roce 2013. Elektronickou hudbu složil, respektive sestrojil Milan Guštar (roč.63). Tento organolog, skladatel, programátor, konstruktér elektronických a elektroakustických zařízení a hudebních nástrojů do svých kompozic aplikuje kombinatoriku a numerické procesy, přičemž často vychází z dodekafonie, kterou rozšiřuje až k brutálně důslednému serialismu; repetetivní struktura je ale minimalistická, což by si mělo ve skutečnosti odporovat. A snad právě proto je jeho hudba tak provokativní a znepokojující, ačkoliv v tomto konkrétním případě vychází výhradně z oněch tří základních tvarů. Ostatně, posuďte sami:

http://martin-zet.com/cz/2009.html

Další podobné články

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..