„Ó, jak krásná křídla! Hnedle je nožem oddělím a ženám vějíř vyrobím…“ – ano, v Olomouci opět zněla barokní opera ENDYMIO Tomáše Hanzlíka. Slyšel jsem druhé provedení v rámci Olomouckých barokních slavností, a to 10.července, samozřejmě v tradičních festivalových prostorách – atriu Jezuitského konviktu. A opět zaplněném do posledního místečka…
Oproti loňskému uvedení došlo ale k zásadním interpretačním změnám. Nedirigoval sám autor hudby (libreto je původní) Tomáš Hanzlík, ale belgický hudebník Filip Martens. Ten s sebou přivezl svůj smíšený pěvecký sbor Canta Ludens – 6 sopránových hlasů, 4 alty, 4 tenory a 3 basové hlasy. Tento sbor se proslavil interpretací původní verze slavné Orffovy skladby „Carmina Burana“, t.j.se dvěma klavíry (Martens sám je vynikající pianista) a bicími. Úspěch v posledních letech sklidili také nastudováním nejen barokního repertoáru (Vivaldi, Bach, Purcell, Händel, Telemann), ale třeba také Mozartovy „Korunovační mše“ a děl polských skladatelů 20.století, jež slyšeli posluchači v zemích Beneluxu, Francii, Španělsku, Itálii a Řecku. V hlavních rolích se představili tři němečtí kontratenoři – v roli Endymia Carl Thiemt, Aurilly Stefan Kunath a Dianu zpíval vskutku úžasným způsobem Steve Wächter. Vynikajícím způsobem uchopil Sylvana pak český basista Jiří M.Procházka. Tito dva posledně jmenovaní také sklidili největší ovace, jež byly celkově bouřlivé a přiznám se, že jsem si ze všeho nejvíc přál, aby Endymio zazněl znovu celý. Ale dvakrát přidali „aspoň“ onu finálovou árii, v níž zpívali všichni, a to bych vydržel poslouchat do nekonečna…
Ensemble Damian měl tentokrát ještě nymanovsky minimalističtější zvuk. Dokonce nechyběly i zpožďovací fáze, kterými se zase vyznačuje rukopis Glassův. Sice měl občas problém – hlavně s dynamikou a nástupy – altsaxofonista Pavel Krchňák, ale to nijak neumenšovalo celkový výkon souboru. V něm již tradičně exceloval hornista Karel Valenta, avšak i další nástroje rozezněli muzikanti s patřičným výrazem – klavír (a jednou spinet) Martin Smutný, kontrabas Dalibor Teimer, fagot Tomáš Klásek a dvoje housle Alena Strojilová s Jitkou Hanákovou.
„Teď již smí milovat bez zábran každý, není zde nikoho, kdo vydal by zákaz. Ale i nová věc zevšední, když ji lze spatřit každý den…“ Pro Endymio to ale neplatí!