Zvukomalebná industrializace hudby podle Eramo

Zvukomalebná industrializace hudby podle Eramo

cover„7 variations for Voice and Onomatopoeia“ – tak zní podtitul posledního experimentálního projektu „ROARS BANGS BOOMS“ zvukové umělkyně a zpěvačky ALESSANDRY ERAMO. Ten nejenže nyní vychází na sedmipalcovém LP, a to na berlínské značce Corvo Records, ale také se s ním představí dne 24.dubna v Praze, ve Školské 28 (samozřejmě jak jinak, než díky aktivitám Petra Vrby, přední osobnosti naší improvisingové scény).

Různost zvuku je nekonečná. Jestliže dnes, kdy máme snad tisíc různých strojů, můžeme rozlišit tisíc různých zvuků, pak zítra budeme schopni rozlišovat deset, dvacet, nebo i třicet tisíc různých zvuků, a to nejen jednoduchým napodobováním, ale také tvůrčím kombinováním podle našich představ…“ (Luigi Russolo – „Umění hluku“, 1913).

Alessandra Eramo je původem Italka (roč.82), nyní však žije a tvoří v Berlíně. Studovala výtvarné umění, design a sonologii na školách v rodné Itálii (Milán, Benátky) a Německu (Stuttgart). Proto je obal vinylové desky skutečným uměleckým artefaktem. Je autorkou performancí, hudebních, především elektroakustických kompozic, také videí a výtvarných i zvukových instalací. Její nejnovější dílo vzniklo na základě zvuků dnešního industriálního prostoru, mapuje tuto zvukově bizarní krajinu a vytváří krajiny nové, imaginární, snad i mystické či mytologické. Odkaz k futurologickému manifestu Luigiho Russola „Umění hluku“ po sto letech posouvá do nových a dosud netušených souvislostí a kontextů. Samozřejmě jde o poctu městskému hluku, ale nikoliv skrze naivní okouzlení, ale spíše prostřednictvím pocitů, emocí a fóbií. Tvůrkyně vytváří vlastní kompozice díky svému hlasovému a pěveckému projevu, s využitím zvukové poezie a elektronických nástrojů a zdrojů zvuku (theremin, magnetofon, kontaktní mikrofon), nikoli naturálních zvuků jako takových. Výsledná materie je pak převedena do kresby, to jest grafické partitury (jedna z nich je vyobrazena na coveru obalu), jež je v konečné fázi autorem interpretována. A to nejen hlasem, ale také pohybem. Kompozice měla premiéru v roce 2013 v Berlíně, posléze byla provedena na dalších místech v Německu, Itálii a Rakousku. A nyní také u nás.

http://corvorecords.de/releases/core008.html

Na albu samozřejmě pohyb nezaznamenáte, ale onu onomatopoeiu (čili zvukomalebnost) si vychutnáte náležitě. Až vám z toho bude popravdě ouzko. Samozřejmě, zvukově jsou skladby jako „Scoppi“ (Praskání). „Gorgogli“ (Bublání) či „Stridori“ (Pískání) zajímavé, překvapí vás bohatá rozmanitost výrazu, barev, dynamiky i rytmické struktury, ale neubráníte se úzkosti („Scricchiolii“ – Vrzání), až fyzického strachu („Ronzii“ – Hukot) či vnitřního zneklidnění a znejistění („Borbottii“ – Mumlání), respektive relativizace způsobené pocitem nikoliv odlidštění, ale právě naopak, jistého pocitu tu destruktivního nadlidství, onde živoucí mýtičnosti…

Jde skutečně o nevšední umělecký počin. Album si lze koupit zde: http://www.corvorecords.de/buy.html

Alessandra Eramo_Voice

zvuk
hudební úroveň
obal desky
4.8