Slovem cheveyo se označuje dítě, jež se narodí původnímu obyvateli Ameriky a Indiáni jím vyjadřují duši bojovníka, v přeneseném významu pak jde o bojovníka za duchovní ideály. Lidé s tímto označením mají hlubokou vnitřní potřebu analyzovat a pochopit svět, ve kterém žijí, hledají hlubší pravdy. Vyznačují se idealismem, vysokou mírou imaginace, intuitivnosti a vizionářství, čímž dokáží strhnout i ostatní. A jmenuje se tak i jedna indie-rocková kapela z Hradce Králové, k níž tato slova skutečně pasují! Na 11.května plánuje vydání debutového alba s příznačným titulem „SPIRIT WARRIOR“. Nahrávka je již hotova, nyní finišují výtvarné a grafické práce, poté tiskárna a lisovna. To samozřejmě stojí peníze a vzhledem k tomu, že CHEVEYO vydává album vlastním nákladem, obrací se na hudbymilovnou veřejnost o finanční podporu, a to prostřednictvím HitHitu. Vše potřebné zájemce najde na stránkách HitHitu zde…
„Před rokem jsme se rozhodli natočit nevšední nahrávku se spoustou zvuků a nástrojů,“ uvádí CHEVEYO na svých internetových stránkách, „zároveň jsme ale chtěli, aby vše znělo přirozeně a zůstala zachována syrovost a autentičnost použitých nástrojů.“ Kapela nepoužila jeden jediný sampl, vše je natočeno živě, v reálném čase. Proto si bubeník Martin Zemanský, kytarista, zpěvák i textař Tomáš Sejkora a baskytarista (a zároveň doprovodný kytarista) Jakub Horský pozvali zajímavé a vpravdě obohacující hosty: Petra Zirhuta (lesní roh, člen Filharmonie Hradec Králové), Vilmu Bartošovou (violoncello), kamaráda, jenž si říká Aldaman (tibetské mísy, zvonkohra, šamanské perkuse) a Michala Dědiče (kytary).
Původně se trio jmenovalo Sootbow. (O nich jsme vloni již mimochodem psali) „Sootbow byl název jen pracovní, než najdeme něco, s čím se tak nějak všichni ztotožníme. Nakonec jsme se shodli na názvu Cheveyo,“ sdělil mi Martin Zemanský, když jsem se ho ptal na důvod změny názvu kapely. „Vlastně ten název jsme vymysleli těsně před tím, než jsme měli desku hotovou, takže ještě ve studiu jsme byli Sootbow a na konci natáčení byla sranda, když jsme lidem ve studiu řekli, ať do popisu při exportu nepíšou Sootbow, ale Cheveyo.“
A není divu, že k tomu došlo; bylo to zákonité – písničky daly dohromady hodně exponovanou generační, společenskou a sociální výpověď, vlastně tak trochu i manifest. Manifest „za lepší společnost, otevřenost k novým myšlenkám, postojům a kulturám ostatních národů“, protest „proti ničení životního prostředí“ apod. A manifest navíc umělecky přesvědčivý…A nový název kapely s tím plně souzní.
Album s devíti většinou rozměrnějšími písničkami se vyznačuje opravdu vynikajícím zvukem. Na debut až neskutečným – ostřílený mistr zvuku Václav Vlachý odvedl více než profesionálně dokonalou práci. Evidentně se cítil být součástí kapely, dalším jejím členem. Vyzněl tak naplno nejen charakteristický zvuk tria, vycházející především z kytarového indie-rocku, okořeného tu psychedelií, onde folk-rockem, ale též spirit a naléhavost, místy i bojovnost hudebního a samozřejmě textového sdělení. Písně jsou sice v angličtině, ale o to lépe a přesvědčivěji jdou zpěvákovi do úst a hlavně pak z úst. Každá skladba má výrazný melodický motiv, mnohdy i více motivů, nápadité riffy a proměnlivou stavbu. Úvodní „Hero´s Coming“ evokuje psychedelický rock z konce 60.let (konkrétně Iron Butterfly), ale zde kytara dokáže nahradit i varhany; natolik je její zvuk plnokrevný a elastický zároveň. Znamenité jsou tu také dynamické a výrazové proměny, včetně meditativní plochy. A to se týká i zpěvu. Klasickou, místy pořádně hutnou kytarovkou je následující „Sun Rave Fancy“, kde zpěvákův falzet působí svěže (což se nedá říci u mnohých profesionálních rockerů). První vrchol přichází již se třetím trackem – „Burning Man“ má písničkově netradiční stopáž 6 a půl minuty a děje se tu toho tolik, že by to leckomu stačilo na celou desku! Nádherné vyhrávky basové kytary, zvonkohra, vokál plný bolesti a baladické narativnosti, vše zahušťuje violoncello, prosvětlují tibetské mísy a šamanské chřestění. V „Glamour Wood“ vás uchvátí výborný zpěv, výrazné pekuse, kontrapunktické bicí, nápadný refrén, podmalby violoncella a vyhrávky lesního rohu. Folk-rockovými kytarami protkanou pomalejší píseň „Summer Ease“ střídá pocitovka „A Spring In the Middle Of Winter“, kde se střídá melancholická baladičnost s vlnou emocionálně vypjaté kytary, s naléhavým zpěvem a virtuózním hornovým partem. V těchto dvou polohách pak pokračuje „Three Happy Years With Lucy“, aby se kapela Cheveyo nadechla k závěrečným dvěma písním, kterými album „Spirit Warrior“ vskutku vrcholí. A to nikoli ve smyslu zvukové údernosti, ale hloubkou hudebního výrazu. „Highway Ferie Disaster“, začínající husinotvorným vytím psů (vlků?), evokuje psychedelii kdesi na pomezí The Fugs a Incredible String Band – tím nechci tvrdit, že hradečtí mladíci opisují, naopak! Smekám před nimi, neboť dokazují, že společenské, sociální a duchovní rozpoložení dnešní mladé generace v mnohém souzní s onou rebelantskou ze 60.let. A to já považuji za velmi sympatický rys, který mne naplňuje nadějí. Posledním trackem je pak jímavá balada „Pebble´s Beach“ s nádherným spodním proudem harmonia (Jakub Horský) s violoncellem, ohraničená zvukem mořských vln na pobřeží, při které rozcitlivělému posluchači musí v srdci vytanout ty nejsugestivnější písně Nicka Drakea…
Díky za takové evokace, reminiscence, strachy, smutky a naděje!
A bravo!
Nejbližší koncerty: 4.5. v pražském Roxy (společně s The Ills) a 17.6. křest nového alba – Náplavka Hradec Králové (společně s kapelou Please The Trees – však také kmotrem bude Václav Havelka)!!!