Ve středu 18.3. zavítal do jabloneckého Klubu na rampě anglický kytarista Aynsley Lister. Byla to jeho 6. zastávka v Česku na probíhajícím turné. Ale jediná, kde část koncertu vystoupil sólově a na část se spolčil s místní hudebním uskupením Hladokop.
Aynsley Lister se představil jako výborný zpěvák i instrumentalista, který se mimo kytary doprovází na jeho vlastnoručně vyrobené “dupadlo” vzdáleně připomínající kopák a dodávající jeho Blues/Country jistou naléhavost.
Zaplněný Klub na rampě zažil podařený večírek, a ať příště přijede Aynsley Lister sám anebo se svojí kapelou, určitě stojí za to na něj zajít.
Po koncertě jsem měl štěstí si s ním promluvit, a tak tu máme další mini rozhovor.
Jiří: Proč Blues?
Aynsley: Začal jsem hrát na kytaru v 8 letech, a můj hudební svět ovlivňovala sbírka LP a CD mého otce, která zahrnovala spoustu Blues a R&B. S tou hudbou sem vyrůstal tak proto.
Jiří: Nikdy jsi neměl touhu, nutkání po tom dělat něco jiného, ani v pubertě, kdy často mladí lidé revoltují proti rodičům a všemu jejich vkusu?
Aynsley: Vůbec ne. Pro mne je to ta nejlepší hudba.
Jiří: Když pohlédneš na svojí dosavadní hudební kariéru, změnil bys něco, kdybys měl tu možnost?
Aynsley: Neměnil bych nic. Teď jsem v bodě své kariéry a života, kdy jsem velmi šťastný, a to díky tomu, čím jsem si prošel. Spoustu věcí jsem se po cestě naučil, co dělat, co nedělat. Ne, opravdu bych nic neměnil.
Jiří: Co bude s Aynsley Listerem za 10 let?
Aynsley: Jak si představuji sám sebe za 10 let? Budu dělat to, co dělám teď, doufám že pro víc lidí, pro větší publikum. Vždycky to budu dělat.
Jiří: Budeš plnit stadiony jako Joe Bonamassa?
Aynsley: Nikdy nevíš. Je ale pravda, že Joe hraje 300 koncertů za rok, a tolik hrát nechci. Chci žít i normální život, tak hraji 120 koncertů ročně a to je tak akorát. Na stadiónech jsem hrál a je to něco jiného než v klubu, kde můžeš potkat lidi a povídat si s nimi. Na stadiónech je to o separaci, nikdy nepotkáš diváky, a oni tebe.
JP: Existuje někdo, s kým by sis rád zahrál?
Aynsley: Hrozně rád bych si zahrál s B.B. Kingem, a pak třeba s Ericem Claptonem či právě s Joem Bonamassou.