Jak už jsme informovali, islandská skupina Árstíðir vydala nové, v pořadí již třetí album „HVEL“ a vyjíždí na evropské turné (Rakousko, Německo, Švýcarsko), v jehož rámci zavítá také k nám, a to hned třikrát. Kolekci tuctu jímavě emotivních písní doplňuje neméně sugestivní soubor fotografií z hledáčku ostravského Vladimíra Půlpána. A vyjádření kapely, že koncerty v Česku bývají ty nejlepší…
Árstíðir nyní tvoří čtveřice znamenitých muzikantů a také zpěváků: Daniel Auðunsson (kytara), Gunnar Már Jakobsson (barytonová kytara), Karl James Pestka (housle, viola, elektronika) a Ragnar Ólafsson (piano). Nepřesléchnutelný je na albu také podíl hostujícího violoncellisty, bývalého člena skupiny (Hallgrímur Jónas Jensson) a dalších tří hostů, posilujících především rytmiku (baskytara, bicí).
Hned úvodní píseň „Himinhvel“ vás nenechá na pochybách, že se uším (a duši) dostane pořádná dávka melancholie, smutku, emocí, milostné i přírodní lyriky. Jestliže je toto album v něčem jiné, jak tvrdili sami aktéři, pak je to ve schopnosti maximalizovat prožitek a pocity a jejich přenesení do hudby, která se však naštěstí minula s emočním vydíráním, sirupovitostí a sadomasochistickým rozdíráním sama sebe. Posluchač má tak na výběr, nakolik je ochoten nechat se tím vším pohltit. Takže alikvótní zpěv v úvodu a ambientní podmalby lze brát opravdu jen jako neobvyklé zvukové barvy, ale třeba také jako pokus o šamanskou spiritualitu. Ano, „…činím tak dobře/že vyprávím příběhy/ony tak přejdou do jiného světa…“ zní v jejich rodném jazyce. Ještě před březnovým vydáním alba se objevil singl s výraznou písní, zpívanou anglicky: „Things You Said“. Ta se blíží více oné klasické britské kytarovce, ale v instrumentální gradaci jdou Islanďané přece jenom dál.
Pak jsou tu nádherné, jakoby ojíněné folkové písně: „Someone Who Cares“ („…běž, běž se mnou a řekni mi, že mě chceš…“), „Moonlight“, „Silfurskin“ (zpívaná islandsky) a závěrečný kus „Unfold“, který zní folk-rockově, s nádherným houslovým sólem a výraznými perkusemi a zapamatovatelným refrénem („Můžete natáhnout ruce/ale nejsou to vaše vlastní ruce/Ne všechno, co cítíte, může být viděno/ale ten pocit trvá tak dlouho…“). Elektronika se výrazně zařezává do baladicky islandské „Vetur ad vori“ („…Jaro má v sobě Zimu/uděláme lépe/když s moudrostí naděje/probudíme svou mysl…“). Rockověji svižnější je song „Fridbaegingin“ (Pokání) se závěrečným zvoláním „Užijte si život tady a teď!“ a ostrým smyčcovým zvukem a´la Kronos Quartet. Podobně Árstíðir umně graduje píseň „Shine“, i když onen smutek stále zůstává („…život mě naučil, jak být pokorný/a vděčný za všechno…“). Maximálně rozjitřená je pak balada „Cannon“ s lahodnými vokály, nesmírně jímavě působí „You Again“ s pianem a éterickými smyčci („Když je láska odpovědí/proč tady nejsi?“). Nechybí ani kytarová instrumentálka s lyricky vzletným violoncellovým sólovým partem – „Ró“ (Klid).
Celé album „Hvel“ lze vyslechnout zde:
Hvel by Árstíðir