Nejstarší známý doklad prakticky provozované vícehlasé hudby byl objeven v závěru loňského roku v Britské knihovně v Londýně. Zpráva o nalezení sborové skladby, psané ve více než jednom nezávislém melodickém partu, byla dne 17.prosince 2014 publikována na webových stránkách University Of Cambridge. Tím, kdo tento objev učinil, byl totiž Giovanni Varelli, doktorand na této univerzitě, který byl v Knihovně na stáži. Rukopis objevil čirou náhodou, když ho do očí udeřila neobvyklá forma notového záznamu.
U polyfonie, která definovala evropskou hudbu až do 20.století, nebyly potvrzeny dosud její počátky. Soudilo se, že se mohla zrodit již v tom nejranějším středověku, a dosud nejstarší nalezený zápis, znám jako The Winchester Troper, pocházející z roku 1000, to naznačoval. Nynější objev krátké antifony s druhým hlasem však posouvá tyto počátky o sto let hlouběji, již do roku 900. Krátký dvojhlas byl součástí chorálu, věnovaného sv.Bonifácovi, patronovi Německa. Kdo je autorem díla, není dosud známo, ale Varelli dosud súžil detektivním postupem okruh na jedno z církevních center kolem Düsseldorfu či Paderbornu.
„Je to vzrušující objev!“ neskrývá nadšení Nicolas Bell, hudební kurátor Britské knihovny. „Když byl tento rukopis v 18.století poprvé katalogizován, nikomu se ty podivné znaky nezdály pochopitelné. Jsem rád, že Giovanni Varelli byl schopen je dešifrovat a pochopit tak jejich význam v dějinách hudby.“
Kdo se chce dozvědět více (a ovládá angličtinu), ať si přečte článek celý. Je tam také přiloženo video s praktickým provedením příslušné skladby, a to dvěma studenty hudby z Cambridge (vlevo Quintin Beer, vpravo John Clapham):