Sunnivo Abelliová, s nyckelharpou vpřed!

Sunnivo Abelliová, s nyckelharpou vpřed!

zvuk
hudební úroveň
obal desky
4.7

Nyckelharpa je strunný nástroj s klapkami, na který se hraje zároveň smyčcem. Zvuk je velmí výrazný, něco jako zhuštěný zvuk houslí. Patří k nejtypičtějším nástrojům ve švédské lidové hudbě, který v současné době proslavila především kapela Hedningarna a ještě dříve jej použila skupina Abba v písni „Dum dům diddle“ (z alba „Arrival“). A samozřejmě je nyckelharpa zhusta využívaná i v nynější folklórem inspirované moderní skandinávské hudbě, jež zažívá obrovský boom – a týká se to jazzu, rocku a samozřejmě folku. Do této poslední škaltulky patří mladá virtuózka na tento nástroj SUNNIVA ABELLI, která koncem roku vydala debutové album „Framåt!“ Sice vlastním nákladem, ale lze jej sehnat běžnou internetovou cestou. A vaši pozornost si bezpochyby zaslouží. Je vynikající! Při jeho poslechu se vám vybaví některé nahrávky naší Ivy Bittové, na nichž si vystačila pouze s houslemi a vlastním zpěvem. Sunniva Abelli sice není tak rozkošatělá, ale tím se vyhnula zbytečné exaltovanosti. A to, že si vystačila se svým přirozeným, civilním, přesto emotivně hlubokým projevem, je vlastně pozoruhodné a navýsost sympatické.

sunniva-abelli-framc3a5t-posterAbelli vyrůstala ve Stockholmu v rodině hudebníků, herců a umělců. Studovala lidovou hudbu také na Sibeliově akademii v Helsinkách (magisterský program na téma severská lidová hudba) a pronikla do tajů tradiční houslové hry v severošvédském regionu Västerbotten. Tento způsob pak obohatil i její styl hry na tři druhy nyckelharpy – chromatické, oktávové a kontrabasové. Je také členkou respektovaného ženského folkového tria Tradpunkt a kvarteta Rim (ten připravuje natočit album na jaře).

Debutové album „Framåt!“ („Vpřed!“) natočila sama, bez použití jakéhokoliv samplu, jen její nyckelharpa a zpěv. Nezpívá však v každé ze 16 skladeb (o celkové stopáži alba 42 minut) – pouze na sedmi, přičemž všechny jsou autorské. Ostatně s výjimkou 4 skladeb je album autorsky také celé její, avšak jasně vycházející především z melodičnosti severských balad a lidové taneční hudby. Švédské venkovské tancovačky evokují např.instrumentálky „Jag vaknade“ (česky „Probudila jsem se“, jež album příhodně otevírá), titulní „„Framåt!“ a „Från dig Från mig“ (ta silně evokuje irský reel). Typ svižných, až rozverných, ale výrazně zpěvných lidovek představují třeba „Allt är Möjlight“, „Fritz Gånglåt“ (ta má v sobě jakoby i něco z Mozarta) a „Elins Vals“ (taková středověce znějící polka). Abelli také zpracovala Bachovu Violoncellovou svitu č.2 v jímavý „Saraband“. Ovšem největším zážitkem jsou pro mne její zpívané kusy. V baladické písni „Skog“ (Les) svůj sice něžný, ale sytý a plnokrevný hlas doprovází pouze za pomoci tří akordů, ale improvizační mezihra je přímo explozí citu. Poirštěle melodicky a optimisticky zní „Svar“ (Odpověď), přímo rozverně pak „Nu Får jog sluta Tänka“ (Teď musím přestat myslet). Téměř a´capella zpěv (jen za dronové podmalby nycklelharpy v druhé půlce) zdobí křehkou „Över ängen“ (Přes louku). Vrcholem alba jsou pak dle mého názoru tři nesmírně cituplné, ale nikoli sladké balady – „Ingenmansland“ (Země nikoho) s nádhernou, barokně vznosnou mezihrou, „Vals i natten“ (Valčík v noci) a závěrečná „Andas“ (Dech) v podobě skutečně současné folkové písně.

Skog by Sunniva Abelli

Sunniva Abelli spelar "Framåt"