Když jsem vloni na jaře psal o vystoupení královéhradeckého bigbandu KOUMA, netušil jsem, že opět slibně nastartované swingové těleso postihne tragédie, jež hrozila zcela zmrazit muzikantské nadšení těchto většinou dříve narozených amatérů – 27.listopadu 2013 tragicky zahynul aranžér, kapelník a zakladatel Koumy Vladimír Bryscejn (73 let). Byl to právě on, kdo nasadil laťku interpretační úrovně bigbandu tak vysoko – v podstatě tito amatéři obdivuhodně zvládali původní aranže Elligtona, Basieho, Goodmana či Millera! Dokonce zemřeli další dva kmenoví hráči orchestru. Ale rok se s rokem sešel, a je tu Kouma znovu! A místo bigband nese označení brysband…
30.listopadu vystoupil znovuzrozený Kouma opět na svých domovských prknech hospody U Novotných v Malšově Lhotě, posílen o čtyři nové (a mladé) hráče a novou zpěvačku (Bohunka Bisová) a pod taktovkou nového kapelníka Jirky Beneše (působícího v BigBandu Aldis, nejdříve v čele saxofonové sekce, nyní již s taktovkou). Úvod koncertu obstaralo nové komorní těleso, vzešlé z orchestru – saxofonové kvarteto Melody4Sax, jež vede Stanislav Ernst. V šestici skladeb nechyběly takové fláky, jako třeba „Saxophobia“, „Birdland“ a Brubeckova „Bossa-nova USA“, precizně zahrány, s příslibem dalších překvapení. A pak už nastoupil brysband Kouma, a to hned s „Americkou patrolou“. Výborná rytmika, přesné a šťavnaté sazby a souhry jednotlivých sekcí…přesně, jak to má být!
A také seznávám, že nová zpěvačka Bohunka Bisová je vynikající! Hlas má podobně posazený jako svého času Vlasta Průchová, má v sobě leccos i z Evy Olmerové, frázuje obstojně. Třeba „Docela všední obyčejný den“ vyzněl neobyčejně zdařile! Orchestr pak exceluje v takových kusech, jako třeba swingová svižnůstka „Rok je rok“ (výtečné klarinetové sólo), boogie-woogie „Dřevorubecký bál“, „Little Brown Jug“ (výborné sólo trubky), ellingtonovská zvukomalůvka „Creole Love Song“ s klarinetovou sekcí místo saxů (a s vynikajícím trombonovým sólem), a další osvědčené velkokapelové pecky. Došlo také na poctu nedávno zesnulé legendě jménem Acker Bilk, jehož slavného „Cizince na pobřeží“ na klarinet nádherně odfoukal někdejší člen Koumy a BigBandu Aldis Ota Štantejský. Dalším výraznou osobností Koumy je bezesporu kytarista Jan Roubíček, který nejenže s bubeníkem Petrem Posledním (a tentokrát bez basy) tvrdil rytmiku, a podotýkám, že hutně a s odpichem, ale také se zhostil zpěvu – a především ve slavném songu „Mackie Messer“ prokázal jazzové cítění a frázování a´la Luděk Hulan, to znamená téměř žádný hlasový rozsah, ale přesto to tam prostě je!
Ve všech koumáckých aktérech to je… jen škoda, že nedávají o sobě vědět častěji. A zde malá vzpomínka na Koumu, když ještě nebyl brysbandem:
