Jan Hocek

Kalle na hradeckém divadelňáku: příliš slow, málo core!

Nezávislá hudební scéna v Táboře, reprezentovaná třeba soubory Veena a Nod nod, zrodila lo-fi duo KALLE. Dne 26.června vystoupilo v rámci open-air programu festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové, a to na Pivovarském náměstí bezprostředně po dechberoucím koncertě amerických Les Rhinocéros. A v tom byl problém…

Ne, že by dvojice husitských prapotomků byla špatná. Naopak. Jen ty jejich introvertní písničky bez výrazných melodií, dosti rozvolněné, přesto minimálně rytmicky a dynamicky proměnlivé po dvaceti minutách začaly doslova nudit. Jednoduše se slily v jednolitý proud zpěvu a naostřené kytary, občas protkané ambientními zvuky a nasamlovanými akustickými nástroji, především pianem. Sama kapela svůj sound označuje jako slowcore. David Zeman je zdatným instrumentalistou, občas se přidá i se zpěvem, mužně usazeným hodně dole, což osvěžuje vokální složku, ale nějak to ve srovnání s plnokrevností a hustotou předchozí hudební smrště prostě nestačilo. Veronika Buriánková sice netklila zase tak moc, její hlasový tok byl napájen různými pěveckými přítoky (třeba Sinead O´Connor, Elizabeth Fraser a Beth Gibbons), ale přesto působil její vokální projev příliš ploše a nevzrušivě. Byla to škoda, měli hrát před Les Rhinocéros…

A tak si je vychutnejte třeba z debutového alba, které vydali v květnu na MC (čili na magnetofonové kazetě – tento hudební nosič se začíná vracet!) pod názvem „Live From the Room“. Písně jako „My Lost Child“, „Fat Wizzard“, „By All Accounts“ či „Black Water“ tam vyznějí mnohem lépe.