Slovenské vydavatelství HEVHETIA vstoupilo do 13.roku své existence. Třináctka je pro leckoho nešťastné číslo. Každopádně je magické. Pro tento hudební label to platí dvojnásob. Je totiž ještě k tomu šťastné…
Hevhetia je doma v Košicích, na východním Slovensku, velmi specifickém teritoriu – do rodné duše zde vnikají polské, ukrajinské a maďarské živly. V roce 2002 vydavatelství založil Ján Sudzina, rodák od Zemplínské Šíravy (vesnice Čečehov u Michalovců), v Košicích žije od roku 1990, vášnivý vyznavač vytrvalostního běhu. Tato průprava se samozřejmě nemohla neprojevit – žádný cíl není dost daleko, aby ho nebylo možno vlastními silami dosáhnout. Což dokázal také šéfováním týmu pro projekt UNESCO Košice – Evropské hlavní město kultury 2013. Ale hlavně znovu a znovu vydupává ze země – ekonomickou krizí sužované – další hudební tituly. „Nemám žádné limity a nemám rád kalkulaci ani spekulaci,“ řekl v jednom nedávném rozhovoru Ján Sudzina. „To, co vydávám, mapuje to, co poslouchám. Oslovuje mne míra talentu, obsah, úsilí a jistá nekompromisnost. Na druhé straně mne přitahuje i zemitost, autenticita, upřímnost, živočišnost a přímočará výpověď. Někdy váhám, ale stále více se odvracím od přešpekulovaných věcí, od přílišné formy na úkor obsahu.“ A pak jedním dechem dodává:
„Hevhetia pro mne neznamená byznys, je to umělecká platforma, čilý organismus. S lidmi, kterým po umělecké i lidské stránce věřím, půjdu třeba i do ekonomické ztráty.“
A na potvrzení svých slov obnovil po čtyřech letech Letní hudební festival Hevhetia. Letos tedy proběhne v červenci a srpnu 3.ročník. Je opět nabitý nonkonformní hudbou napříč žánry.
Dovolte mi tedy, abych fenomén Hevhetia přiblížil v šestidílném (také letním) seriálu, kde bych rád zviditelnil další buldočí vydavatelské počiny (tedy mimo zde v JazzPortu již recenzované tituly jazzové, ambientní apod.), potažmo pak i nevšední osobnosti, které modelují její tvář a naplňují její duši.
V rámci Hevhetia-festu vystoupí 10.července v košickém Kasarne-Kulturparku např. fenomenální akordeonista PETER KATINA. Mnou použitý přívlastek ho opravdu vystihuje naplno. Rozhodně ve střední Evropě nemá tento hráč sobě rovného, o tom jsem přesvědčen! Repertoár jeho festivalového koncertu budou tvořit kompozice skladatelů soudobé vážné hudby (např. Arvo Pärt, Giacinto Scelsi, Edison Denisov, John Cage, Magnus Lindberg).
Peter Katina se narodil v Topolčanech v roce 1975, na akordeon hraje již od svých 6 let. Získal celou řadu cen z významných akordeonových soutěží. Po absolvování Vysoké školy múzických umění v Bratislavě studoval interpretaci soudobé hudby na Hudební akademii Carla Nielsena v dánském Odense, a to s vynikajícím prospěchem. Kromě Slovenska a Dánska dosud koncertoval ve Velké Británii, Německu, Polsku, Maďarsku a Srbsku. Pod značkou Hevhetia vydal zatím čtyři znamenitá alba.
Debutoval nahrávkou „Flashing“ v roce 2006. Na tomto CD představuje autory ze skandinávských zemí, kde je akordeon téměř národním symbolem. Úvodní devítidilnou svitu „Nine Friends“ napsal dánský skladatel Per Norgard (roč.1932). Již zde se sólový nástroj rozezvučí do všech poloh a barev. Experimentálnějším pojetím akordeonu zaujme „Spheres To Spikes“ dalšího Dána, Larse Graugaarda (nar.1957), jinak též autora elektroakustické hudby a performera. Titulní skladba „Flashing“ je dílem norského velikána hudby druhé poloviny 20.století Arne Nordheima (1931-2010), jehož mimochodem obdivoval Frank Zappa (a také si s ním zahrál při svém skandinávském turné v roce 1973). Katina úžasným způsobem interpretuje též výběr z „Arabesques“ (zde No.4, 10, 3) klasika dánské moderny Leifa Kaysera (1919-2001). Akordeonová velmoc Finsko je na albu zastoupena Erkkim Jokinenem (roč.1941) a jeho emotivně tesknou skladbou „Alone“. Dramaturgii desky osvěžuje navíc zařazení výrazově jiné kompozice „Ibuki“ (pro akordeon a klavír) sedmatřicetileté japonské autorky Noriko Motomatsu, již Katina poznal na studiích. Tady se k němu přidává pianistka Janetta Katinová–Šingerová.
V roce 2009 vychází další Katinovo sólové album, a to pod názvem „Dmitri Shostakovich: Preludes And Fugues, op.87“. Ano, Katina zde interpretuje transkripce původně klavírního cyklu pravděpodobně největšího ruského skladatele 20.století. Samozřejmě nikoli kompletní verzi (ta by se nevešla na jedno CD, trvá dvě a půl hodiny), ale přesto reprezentativní části (11 z celkového počtu 24). Šostakovič toto nádherné dílo napsal v letech 1950-51 a je podstatnou měrou ovlivněné J.S.Bachem. Samozřejmě v něm slyšíte i ozvěny ruské lidové a sakrální hudby, barvy radosti i bolesti, s občasnými erupcemi sklíčenosti a tragičnosti. Akordeon tyto aspekty ještě více umocňuje. Obvzlášť, když naň hraje Peter Katina.
V roce 2011 vyšlo album „Jozef Podprocký: Works For Accordion“. Obsahuje 29 krátkých kompozic, které psal přímo pro tento nástroj současný východoslovenský skladatel (roč,1944). Podprockého hudba je ovlivněna nejen současnými kompozičními postupy, ale také historickou hudbou – v tomto případě jde o rekonstruovanou hudbu 17.století na Slovensku (Levoča apod.). Samozřejmě probleskuje také slovenský folklór, ale nikoli prvoplánově uchopený.
V témže roce vydal Katina na Hevhetii zatím poslední své album – „Solo: Works For Accordion“. Jeho dynamicky i agogicky dokonalá akordeonová hra oživuje složitou stavbu kompozic soudobých světových skladatelů první velikosti. Německo-argentinský Mauricio Kagel (1931- 2008) je tady zastoupen dramaticky klenutou „Episoden, Figuren“, rusko-tatarská Sofia Gubaidulina (nar.1931) vás dostane duchovně vypjatou kompozicí „De Profundis“ (v této souvislosti musím zmínit jeden její výrok: „Vážná hudba má důležitý vnitřní úkol. Vytváří nezbytný odstup od vnějšího světa. Pokud jde o mně, vnější svět mi způsobuje bolest. Život je velmi zajímavý, ale povrchní.“). Italský modernista Luciano Berio (1925 – 2003) okouzlí zpěvnou „Sequenza XIII. (Chanson)“, Japonec Toshio Hosokawa (narozen roku 1955 v Hirošimě) vám učaruje velmi sugestivní, plazmatickou kompozicí „Slow Motion“ a album vrcholí současnou finskou hvězdou Magnusem Lindbergem (1958) a jeho eklektickým, tvárným a harmonicky bohatým kusem „Jeux d´anches“, kde užil také seriální a spektrální kompoziční techniky. Jako by ji napsal přímo pro Katinův akordeon…
Koncert Petera Katiny stojí rozhodně za cestu na Východ!