Veledebut slovenské Jazzabell
zvuk
hudební úroveň
obal desky
4.6Průměrné skóre

Je to neobvyklé, aby hned debutové album vyšlo v rozsahu 2CD. Povedlo se to nyní díky slovenskému vydavatelství Hevhetia (přesvědčení Jána Sudziny) kvartetu JAZZABELL z Košic.

Soubor založila v roce 2008 dvojice Vlado Mužak – bass (tehdy mu bylo 46 let) a hráč na klávesové nástroje Maťo Lazár (o 24 let mladší). Rok nato se přidal bubeník Tomi Beneš a následující rok altsaxofonista Filip Molčányi, takže se sestava Jazzabell ustálila na kvartetu. V košickém studiu Klaksón (Roman Šoltys) vznikly nahrávky tuctu koncertně osvědčených fláků výhradně z autorské dílny Mužaka a Lazára, na nichž participovali tu více, tu méně, hostující muzikanti: Peter Tomko (oud, akustická kytara), Feri Beneš (perkuse), Jožko Chovanec (akordeon), Maťo Tujvel (pozoun), Pali Jeňo (trubka) a Aďo Harvan (tenorsax, flétna, aranžmá dechové sekce).

jazzabellPrvnímu CD (v barvě červené) na ploše více než 41 minut věvodí električtější jazz, s ozvěnami fusion a funku. V antré úvodní kompozice „Na konci leta“ zní dokonce ambient, který houstne, až po dvou minutách nastartují bicí odvazovou jazzy jízdu s funkovou sazbou dechů. Ve stejném duchu následuje „Club Your Heads“, zde navíc s vynikajícím sólem hostujícího trumpetisty. V „Down Baby Down“ se do fusion soundu začleňují akustická kytara a flétna, sólo na piano působí taktéž osvěživě, protože tak narušují jistou předvídavost vývoje skladby. Vtipně nazvaná „Moja Bossa Noha“ je parádní latina se zvukem akustických nástrojů a tepavé rytmiky. Altka je sice poněkud jednodušší, ale zní syrověji, a tudíž do zvuku kapely zapadá dobře, i když nehraje vyloženě sólotvornou roli. Svižná „Ťažká cesta k tebe“ začímá sice jako Jazz Q před osmatřiceti lety, ale končí jako solidní nu-jazzová pecka. Závěrečná kompozice „Yin Yang“ je opravdovým vyvrcholením prvního disku – mnohovrstevnatost a dynamické změny, znamenité trumpetové sólo a podmalby díky akordeonu či varhan z ní činí skutečný posluchačský zážitek.

Druhé, bílé CD je téměř 46 minut dlouhé a vyznačuje se více akustickým zvukem s důrazem na barevnost a lyričtější polohu, s nepřesléchnutelnou inspirací v ethno-jazzu. V úvodní titulovce „Jazzabell“ je to židovský klezmer a arabská hudba, s využitím charakteristického zvuku klarinetu a arabské loutny oud, barvy pak ještě sytí akordeon a kontrabas, hraný smyčcem. Svižnůstka „Nad sľnko jasné“ se navzdory akustickému soundu vyznačuje výraznými groovy. Lyrická latina „La Luna y El Sol“ se ve druhé půli láme do odvazové jízdy a´la kubánská salza, podobný vývoj má i skladba „LatinLatin – Chanson pour K“ (vynikající sóla piana a trubky). Balkánem je okořeněna dynamická balada „Badian“, samozřejmě díky výraznému akordeonu, navíc se zde blýskne excelentním sólem Mužak s kontrabasem. Závěrečnou skladbou „Si smutná?“ album opět jaksepatří vrcholí. Ačkoli jde o baladu, a dokonce zpočátku velmi křehkou, Jazzabell znamenitým způsobem pracují s gradací – v půli lyrický tok lámou do straight-ahead jízdy, posléze pak do drtivé přímočarosti a´la E.S.T. Lepší konec jsme si my, posluchači, nemohli ani přát…

Tomu říkám navýsost podařený veledebut!

Napište komentář

E-mail nebude publikován

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..