Georgia Mancio a její siluety v dešti i slunci

Georgia Mancio a její siluety v dešti i slunci

Georgia-Mancio-by-Lara-Leigh-2012-1V roce 2005 získala 1.cenu v soutěži International Young Jazz Singers v Bruselu, v roce 2010 založila v roli nejlepší jazzové zpěvačky v Anglii mezinárodní vokální festival ReVoice!, který v londýnském jazzovém klubu Pizza Express již hostil takové hvězdy, jako Gregory Porter, Carmen Souza, Karin Krog, Raul Midón či David Linx. V roce 2013 zde debutovalo její duo s dvojnásobným držitelem Grammy, pianistou, skladatelem a aranžérem Alanem Broadbentem (ex-Diana Krall, Charlie Haden, Paul McCartney)! A kdože je ta výjimečná žena? GEORGIA MANCIO – Angličanka s italskou krví.

Perfektně frázuje, a přitom udrží smysl textu, dokáže také nápaditě scatovat. Nebojí se nejen vokálně adaptovat instrumentální skladby moderního jazzu (Chick Corea, Pat Metheny, Kenny Wheeler), jež si sama textuje, ale pouští se i do coververzí známých fláků z repertoáru Beatles, Davida Bowieho a Toma Waitse, stejně tak se cítí jako doma v chilském folku, italském popu či sambě a bossa-nově.

Její debutové album „Peaceful Place“, natočené v roce 2003, sice přineslo svěží kolekci jazzových, italských a brazilských standardů, včetně nádherné verze Armstrongova hitu „What A Wonderful World“, ale ještě v záplavě tehdejších titulů zapadlo.

S druhým CD přišla Georgia Mancio až po čtyřech letech. U labelu Roomspin Records vyšla dvanáctipísňová deska „Trapeze“. A ta již sklidila zasloužené ovace kritiků i jazzofilů. A oprávněně – za zpěvačkou stál její vlastní kvartet (Gareth Lockrane – flétna, John Pearce – piano, Dave Green – bass a Dave Ohm – bicí, doplněný navíc perkusistou a mandolinistou Anselmem Netto), vlastní sebejistota a sebevíra. A z toho pramenící odvaha – které z vokálních alb minulosti začíná bubenickým sólem? Mancio tady zpívá ve čtyřech jazycích (anglicky, italsky, portugalsky a španělsky). Kvalita repertoárového výběru je sice sázkou na jistotu, ale verze hitů, jako např. „Gracias A La Vida“ (Mercedes Sosa), „On A Misty Night“ (Georgie Fame), „Sugar“ (Stanley Turrentine), „Long As You´re Living“ (Max Roach) nebo muzikálové pecky „Where Is Love“ znamenají novou, neotřelou kvalitu. A což teprve její uchopení „Life On Mars?“ Davida Bowieho! Jen za doprovodu mandoliny a navíc ještě v portugalštině…

V roce 2010 vyšlo další album „Silhouette“, sestavené z 11 písní, tentokrát z větší části s původními melodiemi z pera členů doprovodné kapely, včetně cele autorského vkladu Manciové, kterou je „Finistere“. Její kvartet (kde u kontrabasu nahradila Dava Greena hvězdná Julie Walkington) posílili další znamenití instrumentalisté: Kate Williams, Tim Lapthorn (piano), Dave Colton (kytara), Gregor Riddel (violoncello) a zpěvák Ian Shaw. Titulní song tu zní dvakrát, v úvodu s kvartetem a na konci jako duet se zpěvákem. Georgia Mancio místy připomíná novátorku jazzového vokálu Anitu O´Day, zvláště ve swingovce „Just In Time“ a zvokalizované Methenyho skladbě „Question The Answer“. Vrcholným zážitkem budiž coververze Waitsovy perly „Take It With Me“ jen s doprovodem violoncella a kontrabasu.

Trapeze_Cover250Zatím poslední, v pořadí čtvrté album vydala Mancio v loňském roce. Nese příznačný název „Come Rain Or Come Shine“ a znamená příklon k co nejkomornějšímu zvuku. Doprovází ji tady pouze basistka Julie Walkington a především kytarista Nigel Price. Ten také album produkoval. Pokud vám to jméno nic neříká, tak vězte, že byl 3 roky členem slovutného James Taylor Quartet. Deska obsahuje desítku výhradně převzatých písní, většinou jazzových a muzikálových standardů – „Alone Together“, „That Old Black Magic“ (původně první singl orchestru Glenna Millera), „Softly As I Leave You“ (Frank Sinatra), „Gone With The Wind“ (Julie London, Peggy Lee), „Give Me The Simple Life“ (Ella Fitzgerald s Joe Passem, také Jamie Cullum), „We´ll Be Together Again“ (Billie Holiday), titulní píseň proslavil především Ray Charles. Zpěvačka improvizuje se slovy, prodlužuje dlouhé samohlásky do instrumentálně zabarvených ploch, což jí umožňuje tentokrát použití pouze angličtiny. S bravurou se pohybuje v nevyčerpatelném výrazivu linie Ella Fitzgerald – Anita O´Day – Sheila Jordan.

Pokud budete mít chuť, můžete se vydat na posluchačský výlet napříč jejími alby zde: http://www.georgiamancio.com/music/