Temné balady Marissy Nadler v Café v lese

Temné balady Marissy Nadler v Café v lese

Americká zpěvačka Marissa Nadler je na západ od našich hranic jasně zářivou hvězdou už několik let, avšak narozdíl od jiných kolegů z její new-folkové scény jako Joanna Newsom, Devendra Banhart nebo Coco Rosie přijíždí do Česka úplně poprvé. Má stejně blízko k Williamu Faulknerovi či Edgaru Allanu Poeovi jako k Patti Smith a ozvěny americké gotiky či jižanských epických příběhů se v její tvorbě ozývají stejně hlasitě jako vliv Kanaďanky Joni Mitchell nebo Angličanky Kate Bush. Z mužské části jsou jejími přiznanými vzory např. Leonard Cohen, Townes Van Zandt či skupina Dirty Three

Rodačka ze státu Massachusets Marissa Nadler stihla za desetiletou kariéru do svých 30ti let vydat už pět alb a spoustu dalších nahrávek včetně spoluprací s mnohými z kolegů; šesté studiové album July jí vyšlo začátkem února 2014. To přelomové, Songs III: Bird On The Water z roku 2007 na značce Kemado Records bylo poctěno nominacemi na mnoho výročních cen, podobně jako o dva roky později následující Little Hell. Právě na těchto deskách se Marissa Nadler prměnila z druhdy “jen” velké naděje na skutečnou hvězdu stálici. Inspiraci tvorbě Joni Mitchell, Judee Sill, Patti Smith, Kate Bush či třeba Leonarda Cohena, Townese Van Zandta nebo dokonce Dirty Three nijak nepopírá, ve své díle ovšem dosahuje opravdu originálního tvaru, který se navíc stále přirozeně vyvíjí a formuje. Základem jí je klasický anglikánský folk, vzheledem k výběru gotických témat a ozvěnám jižanských epických příběhů občas mírně inklinuje až k pagan-metalu (Ostatně, Marissa Nadler před pár lety dokonce hostovala na albu black-metalového projektu Xasthur). Niterný a zdánlivě křehký vokál zpěvačky pak odkazuje k dream-popovým pavučinám, pročež v jejích písních snadno zaslechneme podobnou naléhavost a opravdovost jako u Elizabeth Frazer (Cocteau Twins) nebo Lisy Gerard (Dead Can Dance).

Album July vydává Marissa Nadler poprvé u Sacred Bones, tedy na značce s vysoce vytříbeným vkusem, v Evropě pak album vychází u labelu Bella Union, jenž vede Simon Reynolds (ano, opět jsme u Cocteau Twins). Marissa Nadler se na něm spojila s respektovaným producentem Randallem Dunnem, jenž proslul ovšem poněkud tvrdšími nahrávkami například se Sun o))), Wolves in the Throne Room nebo Earth; ten díky barevnému, vzdušnému a jasně čitelnému zvuku dodal jejím příběhům a kompozicím další nečekanou dimenzi. Na albu se kromě něj podíleli třeba Eyvand Sang (spolupracovník Mikea Pattona nebo Johna Zorna), který přispěl smyčcovými aranžemi. Pak jsou tu kytarista Phil Wandscher (Jesse Sykes, Whistkeytown) nebo klávesista Steve Moore (Earth). Žánrově na novém albu Marissa Nadler nečekaně okupuje území někde na pokraji shoe-gaze, dream-popu a klasické gotiky. Na vzletné folkové melodie ovšem v žádném případě nezanevírá. Třeba hned první singl Dead City Emily je toho nejlepším důkazem. Na turné k albu July doprovodí Marissu Nadler tříčlenná skupina, se kterou vystoupí také v Praze, a to 29. dubna v Café v lese v Krymské ul. 12 na pomezí Vinohrad a Vršovic (tram 4, 22 / bus 135 do stanice Krymská).

DEATH VESSEL (USA/ Sub Pop)

Death Vessel Band Photo

Na scéně jsou již téměř deset let. Hlavní postavou projektu je Joel Thibodeau, jenž se narodil v Berlíně, ale vyrůstal v Maine a Massachusetts, aby se nakonec usadil na Rhode Islandu. Death Vessel hrají primárně folk, avšak významně též pošilhávají po indie popu, jejich hudba je křehká a decentní, ale zároveň velice působivá. První album Stay Close vyšlo v roce 2004 původně na malé značce North East Indie, ale po několika letech, během kterých si Death Vessel vydobyli celkem silnou pozici, vyšlo hned v několika reedicích, například na labelu ATP Recordings nebo na značce Sub Pop. Právě ta se posléze stala pro Death Vessel domovem. Přelomové album Nothing Is Precious Enough For Us vyšlo v roce 2008 a po celkem dlouhé pauze ho letos následovalo album Islands Intervals.

Šest let mezi alby bylo kapela věnovala téměř neustálému koncertování, mimo jiné také na velice úspěšném sólovém turné Jónsiho (frontman Sigur Rós). Právě tady někde se začalo uvažovat o myšlence, že by následující album skupiny vzniklo na Islandu, což se nakonec také stalo. Kolekce Island Intervals v sobě nese křehkost a intenzitu předchozích nahrávek Death Vessel, tentokrát ovšem ještě obohacenou o kouzelnou atmosféru magického severského ostrova. Sbírka osmi elegantních skladeb působí doslova tajuplně, chvílemi až pohádkově, skoro jakoby Death Vessel s albem pomáhali skřítci trollové. Na albu účinkuje také Jónsi a spousta dalších hostů v čele se Samuli Kosminenem, jenž v ČR v nedávné době vystupoval spolu s Kronos Quartetem či s elektronickým mágem Hauschkou. Podobně jako Marissa Nadler, také Death Vessel vystoupí v ČR vůbec poprvé.