Divadlo 29 v Pardubicích pokračuje v buldočí jízdě napříč nekonformní kulturou, všemi roztodivnostmi současného syntetického umění, které se snaží nejen pojmenovat nepojmenovatelné, ale také odkrýt již dávno zasuté, zapomenuté, netušené, a to vše rozcupovat, znejistit, změnit. Ne jinak tomu bylo i 5.března, kdy tady vystoupila mexická performerka CRISTINA MALDONADO s představením „What She Does“.
Hodinová živá reinterpretace amerického noir-krimi filmu z roku 1962, Experiment In Terror, přináší vizuální koláže, které v reálném čase Maldonado na pódiu vytváří. A to za pomoci digitální kamery, sestavy zrcátek a zrcadel, nůžek (stříhajících na papír přenesený filmový obraz), telefonu, palice česneku, různých papírů (stříhaných, trhaných, muchlaných apod.), fólie, částí oděvu, zrnek kávy, hřebíků, mouky, balónku, masívní skleněné čočky a dalších komponentů, ve výtvarné tvorbě více či méně neobvyklých. Fyzickými zásahy do kompozice scén (ale také pohyby, tancem, gesty) posunuje performerka význam filmové řeči k nejednoznačným interpretacím, které stejně jako nekašírovaný život znepokojují. Strach žen, jež jsou nuceny čelit nebezpečí, nabývá až směšné obludnosti – zároveň je zviditelněna jejich lehkomyslnost a posléze neschopnost bránit se útlaku, neboť typicky ženské zbraně selhávají v konfrontaci s mužem, jenž fyzicky i duševně onemocněl latentní potřebou spousty peněz.
Neoddělitelnou součástí této vizuálně-konceptuální performance Cristiny Maldonado je hudba. A to nejen ta originální, znějící občas z filmu (jejím autorem je slavný Henry Mancini), ale především ta, již vytváří přímo na pódiu FEDERSEL, alias Tomáš Procházka. Jeho živá elektronika na jedné straně umocňuje Manciniho dramatickou hudbu, na druhé straně ji podkopává a mnohdy shazuje. A také vytváří svou vlastní scénickou hudbu. Tomáš „Federsel“ Procházka, známý z mnoha divadelních a hudebních projektů (Buchty a loutky, Handa Gote, B4, Gurun Gurun, letos založený label Meteorismo atd.), pracuje s terénními nahrávkami, analogovou elektronikou, využívá nedokonalých zvuků ze starých médií, ozvučuje různé objekty, preparuje hudební nástroje a tvoří parazitní zvuky (jak tomu sám říká). Jeho hudba, ač by se to tak mohlo jevit, není ale vůbec exhibicí bez ladu a skladu, experimentem pro experiment, naopak – jde o tvůrčí proces, který zvuk povyšuje na hudební kompozici, která má tvář a je nositelkou sdělení, a to mnohdy filozofického, humánního charakteru. A to dokáže jen opravdový mistr…
What She Does? Výjimečný umělecký počin!