James Harries sice pochází z anglického Manchesteru, ale už přes dvacet let je usazený v Česku. Jeho hlas zazněl ve filmech Snowboarďáci a Bobule, složil i hudbu k filmu Lidice. Ale stěžejní pro něj zůstává hraní v klubech, na festivalech a občas ho můžete potkat i na ulici. Začínal jako tenorsaxofonista, prošel si i obdobím garážového rocku a keltského punku, nakonec ale zakotvil u písničkářství s kytarou. Ani tak není jeho hudbu snadné zaškatulkovat, jak sám tvrdí, hraje něco mezi jazzem, country a folkem.
Debut Chapter IV si sám natočil, sestříhal i vydal v roce 2002, o rok později následovalo The Straight Street Season na kterém hraje společně s Emilem Viklickým a Petrem Dvorským. Průlom nastal s kritikou ceněným albem Days like these, které vzniklo v americkém nahrávacím studiu pod dohledem Bena Yonase (produkoval desky třeba Lence Dusilové).
V roce 2011 vychází deska Growing Pains, která vznikla během jediného dne v Plymouth Church of Jazz & Justice v kalifornském Oaklandu.
O rok později 2012 natočil James Harries Voice Memos s podtitulem Sbírka písní, kterou jsem nahrál na svůj iPhone pomocí stejnojmenné aplikace. Na obalu alba je jednoduchá (autorská) kresba mobilního telefonu, samotné CD je pak směsicí písní, které vznikly a byly nahrány na různých (více, či méně obvyklých) místech světa. Velmi zajímavého hudebního počinu si všimla i zahraniční média a nešetřila chválou. Ostatně dle časopisu Rolling Stone je dalším „zlatým hlasem“ tak trochu jako Damien Rice nebo Jeff Buckley.
James Harries odehraje 13. března sólový koncert v Jazz Docku. Přijďte si užít poctivého písničkářství.