Na labelu New Port Line vydal opět nové album LIBOR ŠMOLDAS QUARTET, jež se zove „INTUITION“ a bylo natočeno společně s věhlasným altsaxofonistou BOBBYM WATSONEM na jaře 2012, a to ve studiu Svárov u Luboše Martínka. Mixáž pak provedl již ve Spojených státech Daniel Gonko a mastering tamtéž (Severní Karolína) Pavel Wlosok o rok později. Za zmínku stojí také vybavení bookletu, vedle kapelníkova textu především výborné fotografie Jana Pohribného (coverová je např. nápaditě rozostřená). Desku všichni protagonisté, včetně vydavatele Petra Marka, pokřtili šampaňským při koncertě dne 1.července v Hybernii v rámci pražského festivalu Proms. Roli kmotra převzal herec a vášnivý milovník jazzu a koní Karel Roden.
Bobby Watson oslaví letos v srpnu svěží šedesátiny. Tato jazzová legenda natočila pod svým jménem 26 alb a jako co-leader a sideman plnou stovku desek! Proslavil se jako člen Jazz Messengers, jejichž členem byl v letech 1977 až 1981. Již ustálený kvartet kytaristy Libora Šmoldase tvoří pianista Petr Beneš, basista Josef Fečo a bubeník Tomáš Hobzek. Jejich společné album „Intuition“ obsahuje na ploše 57 minut osm skutečně vyrovnaných a silných autorských kompozic.
Album otevírá baladická „Mike´s Song“, kterou Šmoldas věnoval svému mladšímu synovi Michaelovi. Příjemnou, jednoduchou, přesto nevlezlou melodii ozvláštňuje Watson svou altkou, jež místy zní podobně oduševněle, jako tenor Charlese Lloyda. Z Fečova kontrabasu pak vybuchne první z jeho excelentních sól, jež naživo omračují pochopitelně ještě intenzivněji. Stejně tak Beneš se blýskne prvním ze svých nenápadných, ale neobvyklými improvizačními a intonačními nápady překvapivých sól. Watsonova pecka „In Case You Missed It“ nebyla sice napsána přímo pro toto album, skví se na jeho desce „Post Motown Bop“ z roku 1991, ale ono výrazné soul-bopové téma díky razantní rytmice a proměnlivé dynamice získává na nynější nahrávce novou, neotřelou kvalitu. Vedle plnokrevných sól Watsona a Šmoldase navíc při koncertním provedení excelovali Fečo a Hobzek. Skladbu „Off the Playground“ napsal Šmoldas jako pokračování své debutové nahrávky „On the Playground“, její groovy opět fungují, a naživo obvzlášť, Beneš využívá zvuku elektrického piana a kytara zní stejně hutně a výživně jako z rukou Granta Greena, jenž tento styl na přelomu 60. a 70.let determinoval, a Fečo to pak všechno svým sólem korunuje, stejně jako na koncertě.
Co ještě dalšího funguje na tomto albu (a to platí i pro živé provedení) je jeho dramaturgie. Po groovech přijde na řadu nádherná balada, navíc až písničkového tvaru: Benešova „5:15 In the Morning“. V bookletu se uvádí, že je v ní patrný vliv písničkáře Jamese Taylora, kterého autor i kapelník velmi rádi poslouchají. Ano, lze tady slyšet ozvěnu jeho nejznámějšího songu „Fire And Rain“ – je to v náladě, jemné a nabluesovělé. Mám pocit, že na desce je taková projasněná, na pódiu na mne působila smutněji, jako ráno po dešti. Šmoldasova hard-bopovka „Ferry Tale“ evokuje sound Jazz Messengers, Watson se tady samozřejmě cítí jako doma, několikrát burácí společně jen sax a bicí (Art Blakey by se dozajista usmíval), Beneš je již patřičně rozjetý, oproti koncertu vystřihne sólo ještě Hobzek, bohužel ale nezazní excelentní kytarové sólo a´la Wes Montgomery, kterým mne v Hybernii Šmoldas doslova „odrovnal“. „Letter Home“ je zase z rodu Šmoldasových balad, navíc skutečně procítěná – je to dopis manželce Vendulce (jinak nadějná zpěvačka Zeuritia) a svým dvěma synům Kryštofovi a Michaelovi, když je na cestách a nemůže být s nimi. Opravdu nádherně emotivně vystavěná pomalá kompozice s vřelými sóly basy a kytary, ozvláštněná jemnokresbami Watsonova altsaxofonu s coltraneovskými barvami. Coltraneův duch pak vstoupí ještě do skladby „Side Steps“, a to naplno, neboť ji Watson napsal ve formě a harmonii přelomové kompozice „Giant Steps“! Bubenické antré bylo na koncertě výraznější, na desce je zase čitelnější latinsko-americký rytmus, který sem autor nápaditě narouboval. Závěrečná Šmoldasova „Twists And Turns“ obohacuje album o další rozměr, a to inspiraci jazz-rockem, ovšem v navýsost eklektické podobě (slyším tam trochu hlas raných Weather Report).
Při křtu alba „Intuition“ dne 1.července v téměř zaplněné Hybernii přidal Libor Šmoldas se svým kvartetem a Bobbym Watsonem hard-bopový standard „Moanin´“, jenž zní také jako živý bonus k předchozímu Šmoldasově albu „18 Days. 2000 Miles“. Už tehdy bylo jasné, byť z jediné ukázky, že toto spojení je nadmíru šťastné a že se máme nač těšit, když avízovali společnou desku. Nezklamali!