ZENOVÁ HARMONIE I BODNUTÍ JIHYE LEE

ZENOVÁ HARMONIE I BODNUTÍ JIHYE LEE

Slovenský label Hevhetia oslavil své desáté narozeniny pozoruhodným vydavatelským počinem, debutovým albem korejské jazzové zpěvačky JIHYE LEE, který má zajímavý titul: „GOBLIN BEE“.

ZENOVÁ HARMONIE I BODNUTÍ JIHYE LEE

Goblin je mytologický tvor, obvykle zosobňující zlo, většinou v podobě znetvořeného skřítka či skřeta. Bee je samozřejmě hmyz, jenž bodá a způsobuje lidem bolest. Tady naše překladatelské schopnosti končí. Jenže v tomto případě se jedná o výraz z jedné básně Emily Dickinson (její poezií se u nás nechal inspirovat např. Robert Křesťan), znamená „zlovolnou včelu“ a figuruje ve 3.části poemy „If You Were Coming In The Fall“, nazvané „Love“. Tato krutá včela zde představuje lásku. Ta nejenže přináší slast, ale způsobuje taktéž nevýslovnou bolest. Ve zpěvu Jihye Lee jsou proto přítomny oba póly.
Tato Jihokorejka již od roku 2006 žije v Belgii, kde také absolvovala mistrovské kurzy na Královské konzervatoři v Bruselu. Tamtéž v roce 2007 zvítězila v mezinárodní soutěži mladých jazzových vokalistů. Předtím však v Soulu studovala nejen jazzový, ale také tradiční, lidový zpěv, což jejímu vokálnímu projevu dodává jedinečnou chuť. Nutno dodat, že evropskému uchu přirozenější, než ten čínský, příliš exaltovaný vlivem tzv.Pekingské opery. Na bruselské Královské konzervatoři také potkala muzikanty, kteří tvoří její doprovodné trio. Ve všech kompozicích na albu slyšíte (také autorsky) až jarrettovské, melodicky, harmonicky a tónově bohaté akustické piano Itala NICOLA ANDRIOLI, laureáta několika cen, např. za 1.místo v Mezinárodní soutěži Friedricha Guldy, jenž už stihl hrát s takovými veličinami, jako Philip Catherine, Toots Thielemans a Rick Margitza. Dalším členem je vynikající hráčka na violoncello ANNEMIE OSBORNE, půvabná Lucemburčanka, na konzervatoři již od svých 8 let a ostřílená např. spoluprací s mistrem volné improvizace Krisem Defoortem.

Rytmiku obstarává belgický Korejec BALIR BEN AMOR, a to na janggu, což je v tradiční korejské hudbě nejpoužívanější buben, s tělem ve tvaru přesýpacích hodin a s dvěma hlavami ze zvířecích kůží, symbolizující harmonii mezi mužem a ženou. Cello a buben nezní na všech nahrávkách, přesto dodávají originální zvuk a náladu celému albu, jež trvá 50 minut. Bylo natočeno v Belgii a Polsku v produkci Grzegorze Karnase, taktéž originálního jazzového vokalisty, jenž evidentně Jihye Lee rozuměl.

CD „Goblin Bee“ obsahuje 11 tracků. Zpěvačka používá svůj hlas často jako další hudební nástroj, což je hned případ úvodní, autorské Secret Garden. Poté přichází první vrchol: Pansori Fantasia (Sarang Ga), bezmála 7 minut trvající, zprvu rituální, poté dramatická a zároveň lyrická kompozice, na niž se autorsky podílel pianista. Slovo „pansori“ označuje tradiční korejskou píseň s doprovodem bubnu, většinou milostnou, „sarang ga“ znamená „love story“. Jihye Lee dokáže napsat i opravdickou píseň s hitovými ambicemi, což dokládá následující Conversation (Zen For Jazz), s výrazným violoncellem a pronikavě nádhernou melodií na text o zákonitostech lásky a vesmíru. Album obsahuje také dvě cover-verze, jež jdou po sobě a představují další vrchol. You Stepped Out Of A Dream je letitý standard, který v minulosti nazpívali třeba takoví Nat King Cole, Doris Day a Ella Fitzgerald a uchopili snad všichni významní jazzmani. Úvod a závěr této interpretace připomíná společnou improvizaci naší Evy Koubkové a japonské pianistky Aki Takase na albu „Jazzperanto“ z roku 1988, jinak téma je čitelné, i když je rozvíjeno méně „zakulaceně“. Sea Lady, lyrickou píseň, kterou v roce 1990 nazpívala Norma Winston za doprovodu Kennyho Wheelera, Korejka ještě více „zjemnila“, přičemž emotivní klavír a posléze i cello vše navíc dramatizují. V miniatuře The Look Of Your Eyes zpěvačka i pianista vtipně scatují, v titulní písni Jihye Lee evokuje Björk. V nejdelší kompozici Ricordi, kterou napsal Andrioli, vzdali interpreti hold nezištnému mecenáši, vydavateli a údajně poslednímu podnikateli, pro něhož hudba nebylo jen zboží, člověku, jemuž mnohé vděčí Rossini, Verdi, Bellini a Donizetti, člověku, bez něhož by italská opera byla pouhou provinční kratochvílí. Dalším vrcholem desky je neobyčejně jímavá píseň Waltz For Old Women, který rozvíjí pouhé dvojverší v korejštině takovým způsobem, že vám bude znít ještě dlouho. Až u srdce. Po korejské lidové písni Arirang o jednom z legendárních horských průsmyků, symbolizujících těžký úděl a dřinu korejského lidu, přichází tečka v podobě miniaturní reprízy Valčíku pro staré ženy, tentokrát v pizzicatech cella v souzvuku s klavírním vybrnkáváním a ženským hvízdáním, anekdoticky zakončené zamňoukáním kočky a hlasem stařeny.
Umění se stává velkým, když se nebojí humoru a odlehčení…