Učitel angličtiny z Nového Zélandu PAUL THOMPSON, působící v Hradci Králové, se spojil před rokem s kytaristou RADIMEM ČERNÍKEM z doprovodné skupiny černé zpěvačky Tanyi Graves, aby tak vytvořili pozoruhodné duo, navzdory akustickému zvuku nikoli folkové, jak by se dalo předpokládat, avšak ani rockové, i když interpretují songy především britských skupin tzv. kytarového rocku. Kdo má v uších Černíkovu kytaru z poslechu debutového alba Tanyi Graves „I´m The Only Me“, ví, že to není typ rockového kytaristy (a při křtu v Jazz-docku bylo jasně cítit ukotvení v soulu, funky, reggae). A Thompsonův hlas je svou ohebností a rejstříkem blíže k jazzovému pojetí (třeba takového Kurta Ellinga), ačkoli frázování již nikoli, to je blíže samozřejmě baladickému rocku.
Nejinak tomu bylo 21.12. při nočním vystoupení v hradeckém New York Cafe&Bar. Kromě pecek z repertoáru např. Manic Street Preachers, Oasis, Radiohead apod. zazněly i Thompsonovy písně, z nichž se zvláště zaskvěla hodně procítěná „What I Don´t Know Won´t Hurt Me“. Právě tato hluboká emotivnost činí z tohoto Novozélanďana charismatického zpěváka, zároveň co do talentu výjimečného v našich luzích a hájích. O to více mne mrzí, že do sklepního prostoru sestoupila z vrchního patra, kde to bouřlivě žilo a pilo, pouze hrstka hudbymilovných lidí, většině návštěvníků baru byla živá muzika zcela ukradená. Domníval jsem se, že s přibývajícím časem hudební produkce budou nakonec přilákáni, ale bylo to jen příslovečné házení perel…
Duo Thompson a Černík si rozhodně zaslouží lepší prostředí, zvláště s přihlédnutím ke značné introvertnosti jejich hudby. Přesto však dokáže strhnout davy, jak to dokázali před půlrokem na Dnech Labe, kdy jim aplaudovaly stovky posluchačů.